- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Naše babička měla také ráda Milana Chladila, ale i Karla Gotta, na toho nedala dopustit... A také ráda zpívala - když byla mladší...
Zpívávali jsme spolu staré lidové i zlidovělé písně, ale jen jednu písničku jsem jí zakázala - "Osiřelo dítě o půl druhém létě…, " tu jsem vždycky obrečela... A málem mě přivádí k slzám i dnes - nad Alšovým obrázkem opuštěného děvčátka, které se krčí u hřbitovní zídky...
Malíř Mikoláš Aleš ten smutek opuštěného dítěte, sirotka, vyjádřil dokonale. Proč obrázky Mikoláše Alše, který ve svých kresbách dovedl tak výborně vystihnout nejen český kolorit, ale i duši národa, upadají v zapomnění? Nejsme sobě, i našim dětem, něco dlužni?... Dřív byly Alšových obrázků plné čítanky a nejeden básník, nebo spisovatel, se jimi nechal inspirovat. Například i básník Jaroslav Seifert v knize Šel malíř chudě do světa...
Já jsem obrázky Mikoláše Alše od malička milovala, vzpomínám si, že jsem si jako dítě dokonce pořídila sešit, do kterého jsem si je, vystřižené z různých novin a časopisů, nalepovala. Ty jeho perokresby, zrovna tak jako pranostiky, říkadla - a naše české a moravské lidové písničky, které ho k nim nspirovaly, musí každého vnímavého člověka chytit za srdce.. . Je v nich obsaženo všechno - radost, smutek, trápení, humor i žal...
Nelíbí se mi to neustále zdůrazňovaní našeho evropanství na úkor češství, málem popírání našich kořenů. (Neplést si to však s hurá-vlastenectvím, zdůrazňovaném v programech některých ultrapravicových „vlasteneckých“ stran).
O vlastenectví, a opravdové lásce k domovu, by mohli vyprávět i naši bývalí krajané, čeští emigranti, kteří se, hlavně na stáří, tak rádi vracejí domů. Zesměšňování vlastenectví vede až ke ztrátě národní hrdosti, k pocitům malosti, k neúctě ke všemu českému - k české kultuře, k historii, k symbolům naší státnosti… Buďme sví…
Ilustrace M. Alše jsou z knihy Mkoláš Aleš - ŠPALíČEK národních písní a říkadel, vydané v roce 1939.
Další články autora |
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha