„Dědovi ne, píchá…“

To bylo radosti - cukroví a vánočky pečení, polévky - houbovky vaření, kapra smažení, stromečku strojení, a před tím dárků nakupování a jejich balení – no díky Bohu už je to za námi. 

Vánoční svátky, Silvestr i  Nový rok, a starost s nimi  již  odezněly, jsou pryč,  a s prvními vločkami sněhu začaly odbíjet hodiny nového roku 2019.    

Ale vzpomeňme si  ještě  na ty dny vánoční a povánoční, na to, co nám přinesly – a čím nás potěšily. Mne především tím, že  se celá naše rodina  (včetně těch dvou mladých rodinek) sešla - i když v některých případech postupně, jak to které z nich  vyhovovalo… A nedivte se tomu, my jsme letos o Vánocích vítali nejen to betlémské Jezulátko v jeslích, ale i  další dvě Jezulátka, naše dva pravnoučky, které nám před Vánoci přinesl  čáp. Jednoho do rodiny nejstaršího vnuka M…, druhého do rodiny jeho mladšího bratra T… A vypravit se v zimě na návštěvu s drobotinou  k prarodičům  nebylo pro ně  nic jednoduchého. 

Rozumí  si...

A jejich malé dcerky, sestřičky těch „Jezulátek,“ čtyřletá Nikolka a dvaapůlletá  Natálka  se s nimi také přišly pochlubit - a byly na své brášky jaksepatří  pyšné. To bylo pusinkování - (už vidím, jak se s nimi budou  za nějaký ten rok pod stromečkem boxovat o hračky). Zatím je ale pohoda,  radost pohledět… I když ta mladší, Natálka,  je již pěkný čertík.

Hlavně, že k nám všichni přišli… Stromeček, který jsme s dědou tyto Vánoce již ani strojit nemínili, našel své obdivovatelky... „A co to je, babi? „Hvězdička.“ „ A co to je?“ „Ptáček.“ „A co je  toto?“ „ Kominíček.“  „Co je to kominíček?“ „Pán, co vymetá komíny.“  „A co to je komíny?“ Ach jo. Nekonečná plejáda otázek, vyžadující vysvětlující odpovědi…

A když už jsme si s nimi pod stromečkem i koledy zazpívali, dárky od Ježíška  rozbalili, cukroví okusili, na Vánoce a Nový rok si se všemi pohárkem „šumivého“ připili,  popovídali jsme si - a pořádně se setmělo, nastal čas jít domů. Začalo oblékání - navlékání do sakumpaků, čepic, šálů a rukavic. A ve dveřích holčičky nastavovaly tvářičky k políbení. Až na dědu… Ten -  když se hrnul k té mladší, Natálce,  ukázala  na něj prstíkem a řekla: „Dědovi ne, píchá…“Tak vidíš, dědo, špatně ses  oholit, i Natálka si toho všimla.". „No jo, ženská," na to s úsměvem děda,  "té  nic jí neujde - a to jí nejsou ještě ani tři roky..."  

 

Takže  máme po svátcích,  přeji  vám šťastný  nový rok 2019,  vykročte do něj pravou nohou a pěkně zvesela!

10. ledna 2019.

Autor: Mirka Pantlíková | čtvrtek 10.1.2019 14:29 | karma článku: 20,38 | přečteno: 1170x
  • Další články autora

Mirka Pantlíková

Znáte Baťovo město Zlín?

19.4.2024 v 19:38 | Karma: 18,49

Mirka Pantlíková

Moje vzpomínka na ten den...

13.4.2024 v 15:04 | Karma: 25,68

Mirka Pantlíková

Jak jsme slavili MDŹ

8.3.2024 v 18:13 | Karma: 20,57

Mirka Pantlíková

Smutný konec roku 2023

24.12.2023 v 13:26 | Karma: 24,93