A tož konečně nám skončily prezidentské volby. Bylo s nimi, i s jejich přípravou, hodně práce a starostí, zejména pro naše novináře a média, hlavně televizní. Těm se z nich povedlo udělat dokonalou show, téměř frašku.
Ale zdá se, že jim dlouho připravovaný záměr vydařil aspoň tak samy tvrdí. A nám, voličům? Volby skončily, zapomeňte...
Na Hradě bude sedět člověk podle jejich představ. Poslušný (k vrchnosti) i k současné Fialově vládě. Co si přát víc? A očekávalo se to, paráda na uvítání nového prezidenta byla dokonale připravena, a skutečně monstrózní. Včetně objednaného zpěváka, který na pódiu procítěně zapěl českou hymnu. No, já jsem spíš ocenila s jakou lehkostí, nadhledem, a téměř s radostí přijal neúspěšný kandidát A. Babiš svoji prohru. Neskrývanou radost z jeho nevýhry projevila i jeho žena Monika. Nabyla jsem téměř dojmu, že ani on, ani jeho rodina ve skutečnosti o vítězství v prezidentských volbách nestáli. A jak se sluší a patří vítěznému kandidátu P.P. k vítězství poblahopřál.
A my, občané? Myslím, že jsme to také přijali s úlevou, vždyť už jsme měli těch přidrzlých moderátorek a moderátorů v televizních duelech plné zuby...
A tož tak... Na Hradě budě sedět na většinové přání občanů ten jejich skutečně vyvolený a oblíbený prezident, který si prý zakládá na cti, má rád klid a pořádek, a navíc - slíbil, že nebude národ rozdělovat, ale spojovat. A i v akci „antibabiš“ ti naši dobří občané zvítězili. Podle nich je A. B. asi jako politik poražen natrvalo... (Tož tomu moc nevěřím). Jen by mě teď zajímalo, do koho se teď budou strefovat, když oba oblíbené terče – končící prezident M. Zeman i politik A. Babiš zmizí z jejich dosahu. Jsem zvědava, „zvyk je ale železná košile“, tak očekávám, že si nějaký ten terč ke svým útokům zase brzy najdou... A také by mě zajímalo, kam se poděl zbytek českých voličů, kteří se k volbám nedostavili. Mělo jich být všech prý osm a půl milionu, a když pro P.P. hlasovalo přes tři miliony, a pro A. B. přes dva miliony, pořád mi jich tam ještě přes dva a miliony chybí. Zůstali doma? Kvůli nemoci, pohodlnosti, anebo, jak se říká, nechtěli se politikou "špinit"?
A na závěr přidá přidám nadčasovou báseň českého básníka Jaroslava Vrchlického. Napsal ji na přelomu 19. a 20. století, ale je bohužel aktuální i dnes, na začátku roku 2023.
Dobré ráno.
NA KONCI STOLETÍ
Co chcete, všechno máme, moji drazí,
co veliké je, v miniatuře pouze,
jest jako vždy o charaktery nouze,
dnes apoštolé svobody jsou vrazi.
Zas o roucho se Spasitele hází,
a volnost zas je sokol na motouze,
a génius zablácený leží v strouze,
a vyhrál ten, kdo klaní se a plazí.
Však rozdíl přec: Reklama hlučně šumí,
a nedouci na koturnu chodí,
glycerin máme, dynamit a pumy,
a kritiku, jež pranic nerozumí.
Přijď nový věku, náš se v špíně brodí.
Jak usedneš soudce, mstitel, mezi rumy?
Jaroslav Vrchlický
Omlouvám se za neotevření diskuze. Děkuji vám. MP. .
