Pan poslanec Šťastný se prý vyjádřil, že zákaz kouření omezuje svobodu podnikání "oprávněně". Co vládu tohoto státu, 200 lidí v poslanecké sněmovně a pár desítek lidí v senátu opravňuje omezovat naši svobodu?
Právo vlastnit, nakládat se svým majetkem a smluvní svoboda patří mezi nezcizitelná lidská práva. Podnikání je jen spojení předchozích záležitostí dohromady, podnikání tedy patří mezi nezcizitelná lidská práva. Rozhodně se nejedná o činnost, která nám musí být nejdřív povolena - takový pohled patří do států, které se nemohou honosit respektujem ke svobodě svých občanů.
Každý z nás může za určitých okolností omezit svobodu někoho jiného. Jedná se o situace, kdy tato osoba porušuje naše práva nebo o některé extrémní situace, kdy jde bezprostředně o život. Vzhledem k tomu, že každý z nás je oprávněn v těchto situacích omezit svobodu toho druhého, je samozřejmé, že lze toto "oprávnění" delegovat na naše státní úředníky.
Zákaz kouření v restauracích je omezení smluvní svobody restauratéra a hosta uzavřít smlouvu, že host strpí kouř a na oplátku je mu umožněno do těchto prostor vstoupit. Jejich činnost nepoškozuje třetí osoby a vzhledem k úrovni vzdělání české společnosti nelze předpokládat, že by si účastníci smluvního vztahu nebyli vědomi následků. Jedná se tedy o omezení nezcizitelných práv - smluvní svobody restauratéra a jeho případných kuřáckých hostů - které rozhodně není oprávněné na základě obvyklých mezilidských vztahů. V případě zaměstnanců se jedná o totéž, dokonce v tomto případě se uzavírá smlouva písemně (je samozřejmě otázkou, zda by možnost vystavení cigaretovému kouři měla být stanovena explicitně nebo se implicitně bude předpokládat, že zaměstnanci je zřejmé, že zaměstnání v zakouřené hospodě v sobě zahrnuje pohyb v zakouřeném prostředí)
Měl jsem za to, že stát je instituce, jejímž účelem je zajistit naší svobodu. Zřejmě tomu tak není. Vyzývám tedy případné čtenáře, aby mi v diskuzi napsali návrhy na rozumné odpovědi následujících otázek:
- Co konkrétně v tomto případě opravňuje stát omezovat svobodu svých občanů?
- Kde konkrétně je hranice svobody, kterou již stát není oprávněn omezit? Co již stát nesmí?
- Stát je územní monopol na použití násilí. Jestliže účelem udělení tohoto monopolu není zajištění svobody občanů na tomto území, proč by měla taková instituce existovat? Jaký je její účel?
Pro zamyšlení několik citátů od Frederica Bastiata:
- Každý z nás má přirozené právo - od Boha - bránit svou osobu, svobodu a majetek. Toto jsou tři nutné podmínky života a zachování každé z nich je zcela závislé na zachování zbylých dvou. Co jsou naše schopnosti než prodloužení naší osobnosti? A co jiného je majetek než prodloužení našich schopností? Jestliže má každý právo bránit dokonce i silou svou osobu, svobodu a majetek, vyplývá z toho, že skupina lidí má právo organizovat a podporovat společnou sílu, aby neustále chránila tato práva. Důvod existence kolektivní síly, její legitimita, je založena na individuálních právech. A společná síla, která chrání tato práva, nemůže mít logicky jiný účel než ten, v jehož zastoupení koná. Protože jednotlivec nemůže právoplatně použít sílu proti osobě, svobodě nebo majetku jiného, pak i společná síla - ze stejných důvodů - nemůže být legitimně použita ke zničení osoby, svobody nebo majetku jednotlivců nebo skupin.
- Není pravda, že by legislátoři měli absolutní moc nad lidmi a majetkem. Existence lidí a majetku předcházela existenci legislátora a jeho funkcí je pouze garantovat jejich bezpečnost. Není pravda, že by funkcí zákonů byla regulace našeho vědomí, nápadů, přání, našeho vzdělání, našich nástrojů, naší práce, našeho talentu, našeho potěšení. Funkcí zákonů je zajistit svobodné využití těchto práv a zabránit jakékoliv jiné osobě v zasahování do svobodného využití těchto práv. Protože zákon nutně vyžaduje použití síly, okruh jeho působnosti je pouze tam, kde je síly potřeba. To je spravedlnost. Každý jednotlivec má právo na použití síly pro právoplatnou sebeobranu. Z tohoto důvodu kolektivní síla - která je pouze organizovanou kombinací síly jednotlivců - může být právoplatně užita pouze pro tento samý účel a nesmí být legitimně použita pro jiný účel. Zákon je pouze organizace individuálního práva na sebeobranu, které existovalo před tím, než byl zákon formalizován. Zákon je spravedlnost.
