- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Z těchto bodů pak lze usoudit následující závěry:
Aby předchozí výčet nebyl jen nic neříkajícím výkřikem na téma "zrušte stravenky", následuje podrobné odůvodnění jednotlivých bodů.
Stravenky jsou ekvivalentní penězům
Některé statky mají vlastnost, která se nazývá "zástupnost" (fungibility). Peníze, a nakonec i stravenky tuto vlastnost mají. Z tohoto důvodu je poněkud nesmyslné ptát se, jak stát využívá např. peníze získané z mýtného, když se po přijetí všechny hodí do jednoho státního rozpočtu. Za stravenky je možno si koupit jídlo, a to nejen v restauračních zařízeních, ale i v normálních obchodech. Většina z nás za měsíc utratí stravenky s přehledem; to, co neutratíme, se dá eventuálně vyměnit s těmi, kteří toho utratí více, případně to rovnou někde s hospodským přímo vyměnit. Není tak důvod domnívat se, že by pro drtivou většinu zaměstnanců existoval rozdíl mezi odměnou vyplácenou ve stravenkách a platbou v penězích.
Mzdu stravenky ovlivňují pouze díky nižšímu zdanění
Mzda je určena dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem; výsledkem této dohody je mzda, kterou ekonomové obvykle nazývají jako protnutí křivky nabídky a poptávky. Mnoho lidí si myslí, že pokud stát zavede určité opatření týkající se pracovního poměru, dojde k jeho naplnění ze strany zaměstnavatele, aniž by se to projevilo např. na mzdě zaměstnance. Bohužel si neuvědomují, že mzda je výsledkem dohody - pokud stát zaměstnavateli něco nařídí, sníží tím zaměstnavatelovu ochotu dohodnout se na vyšší mzdě.
Nařídí-li stát zaměstnavateli povinnost přispívat zaměstnanci na stravu, nabídne zaměstnavatel zaměstnanci nižší mzdu s tím, že zbytek dostane "ve stravenkách". Protože pro zaměstnance jsou stravenky ekvivalentní penězům, nemá důvod tuto variantu považovat za odlišnou od té, kdy dostane vše v korunách. Odlišné zdanění je tak jediný rozdíl - zaplatí-li zaměstnavatel 1000Kč zaměstnanci přímo, dostane zaměstnanec cca. 550Kč. Zaplatí-li tuto částku ve stravenkách, dostane zaměstnanec 1000Kč minus platba stravenkové firmě.
Zbytečné náklady v souvislosti se stravenkami
Firmy mají díky existenci současného systému náklady se stravenkami; restaurace mají podobně zvýšenou administrativu. Stravenkové firmy si účtují určité částky za provozování tohoto systému. Celý systém má přitom jediný účel: zajištění nižšího zdanění zaměstnanců. Pokud bychom stát brali jako vnější nepřátelskou entitu, proti které je potřeba se bránit, mohli bychom to asi označit jako účelné. Rozhodujeme-li však o nastavení daňového systému, jeví se současná úprava jako něco, co vede k naprosto zbytečnému plýtvání času a peněz.
Zisky majitelů stravenkových firem
Za předpokladu rozumně konkurenčního trhu lze sice předpokládat, že stravenkové firmy nebudou mít abnormálně vysoké zisky, to však neznamená, že k jejím majitelům neplynou peníze za poskytování služeb, které nikomu nic nepřináší. Otázka zní, zda lze takový stav nazvat přerozdělování. Donutí-li vás stát postavit dům a pak ho znovu zbořit, pak stavební firma a její zaměstnanci sice zisk mají, nicméně poměrně normálně odpracovaný. Otázka, nakolik je takový trh opravdu konkurenční by pravděpodobně vedla k opačnému závěru.
Koncentrované výnosy, rozprozstřené náklady
Typickým problémem demokratických systémů jsou opatření, která mají rozprozstřené náklady, ale koncentrované výnosy. Každého z nás stojí stravenky pár korun měsíčně, několika stravenkovým firmám však jde spíše o někalikamilionové částky. Nikomu z nás se za pár korun nevyplatí investovat do odstranění takové regulace; situace je poněkud jiná, když jde o desítky či stovky milionů. Za to už se lidé dokáží porvat.
Diskuze by se tak neměla vést o tom, zda zrušit stravenky či nikoliv, ale spíše o tom, jaké úpravy do daňové legislativy by měly následovat, aby bylo (či nebylo) zdanění zaměstnanců zachováno na podobné výši.
Výše daňového bonusu
Rok má cca. 250 pracovních dní, 20 dní je dovolená. Cenu stravenky budeme uvažovat 70Kč, z čehož 35Kč přispívá zaměstnavatel. Zdanění příslušného příjmu uvažujme 50% (kdo nevěří, ať si pohraje s mzdovou kalkulačkou na internetu). 35 x 230 x 0.50 = 4025,- Navrhovaný daňový bonus je 3000,- Kč ročně; připadá mi, že pokud je účelem daňová neutralita, měl by se daňový bonus pohybovat spíše ve výši 4000 Kč, 70 Kč na stravenky je, předpokládám, poměrně normální. Svým způsobem doufám, že navržení bonusu v nižší výši není motivováno snahou stravenky ponechat, ale udělat to tak, aby za to mohl někdo jiný.
Další články autora |
Revoluční, Rýmařov, okres Bruntál
2 600 000 Kč