Stravenky jsou jedním z "benefitů", za které poslední dobou odbory ohnivě bojují. Je výsledkem tohoto boje skutečný přínos pro zaměstnance nebo se jedná jen o způsob, jak si stravenkářské firmy mohou vydělat?
Mnoho lidí věří, že pokud by stát neomezoval pracovní dobu na 40 hodin týdně, zaměstnavatel by je donutil pracovat déle. Velmi podobná situace nastává v případě "stravenek"; pokud by stát nenařizoval zaměstnavateli postarat se o stravování zaměstnanců, pracovali by bez oběda. Podívejme se na obě situace trochu s nadhledem.
Pro drtivou většinu zaměstnanců stát výši mzdy nenařizuje; přesto je jejich mzda vyšší než je minimální mzda. Zaměstnavatel chce co nejvíce práce za co nejméně peněz. Jestliže na volném trhu není zaměstnavatel schopen "nařídit" zaměstnanci co nejnižší mzdu, pak vzniká otázka, proč očekáváme, že bude schopen "nařídit" co nejvíce práce. Množství a cena jsou faktory, které na sobě velmi úzce závisí a řídí se v podstatě stejnými zákonitostmi. Odpověď tak je, že není žádný důvod očekávat, že by při zrušení omezení pracovní doby došlo k nějakém výraznějšímu posunu v pracovní době lidí. Jediným výsledkem by pravděpdoboně bylo, že by se jen zlegalizovala práce, která se dnes odbývá mimo oficiální smluvní vztahy.
Mnozí lidé si přejí pracovat menší pracovní dobu, než by si zaměstnavatel přál; ale zaměstnavatel si přeje co nejvíce práce za co nejméně peněz. Byl by hloupý, pokud by nebyl ochoten zaměstnat 2 lidi na částečný úvazek místo jednoho za plný, pokud by ho ti 2 lidé vyšli levněji. Navrhnete-li, že budete pracovat poloviční čas za třetinovou mzdu, máte slušnou šanci na úspěch. Než vykřiknete něco o "nefér" vyjdnávací pozici, vzpomeňte si, že sami často chcete za přesčasové hodiny vyšší hodinovou sazbu, než odpovídá normálnímu pracovnímu času.
A jak s tím souvisí stravenky? Představme si situaci těsně před zavedením "stravenek"; zaměstnavatel vám platí určitou mzdu. Po zavedení povinnosti "přispívat" vám na jídlo zaměstnavatel provede tu nejjednodušší věc: sníží vám plat o tento příspěvek (v realitě např. tak, že příští zvýšení platu bude o trochu nižší, nově přijatí pracovníci dostanou nižší plat atp). Pro vás ani pro zaměstnavatele se nic nezmění - on zaplatí totéž a vy dostanete totéž; jen toho státu odvedete o trochu méně na daních.
Celá stravenková komedie tak je jen jinou formou daňového odpočtu, pro jehož získání musíte zaplatit malý poplatek nějaké soukromé "stravenkové" firmě. Poněkud nepochopitelné pak je, proč se pro tyto stravenkové firmy nejvíce bijí levicové strany....
