Statní finance na tom nejsou příliš dobře. Že je s tím potřeba "něco" udělat, na tom se myslím shodnou všichni rozumní lidé. Že to "něco" je zrovna to, co navrhuje naše vláda je ovšem otázka jiná.
Vláda "šetří", tím "podvazuje poptávku". "Škrty vedou k sebevraždě", "úspory nefungují". Tyto a jiné nic neříkající fráze se člověk dočítá jako kritiku současných vládních programů. Z druhé strany se pro změnu dozvídáme, že vláda by měla "nastartovat českou ekonomiku", mezi jinými k tomu pomůže třeba program "zateplování domů", "snížení daní firmám, které budou spolupracovat s vysokými školami", "program pro vzdělávání za 500 milionů pro podnikatele". Jinde si přečteme, že na české podnikatele "čeká 30 miliard na dotacích".
Jaký asi bude výsledek takových opatření?
Co se stane po zvýšení daní? Daně způsobují "náklady mrtvé váhy", obecně pak mění chování lidí - bývá to nazýváno "daňová distorze". Pokud stát, ve kterém např. dopravu mezi Prahou a Brnem provozují soukromí dopravci tuto linku zestátní a se stejnými náklady ji bude provozovat "zdarma", musí ji lidé zaplatit z daní; i za předpokladu, že na straně poskytování služeb nedojde k žádným změnám (identické náklady, podobné množství zákazníků), bude muset stát zvýšit daně; to ale zvětší výše uvedené problémy a tím "sníží růst" (lidé se budou mít hůře, než pokud by stát opatření nezavedl).
Aby zvýšení daní mělo vyšší přínos, muselo by platit, že tyto peníze budou využity lépe, než je využijí sami občané. To však není jednoduché - jak sami vidíme, o vlastní peníze se lidé starají výrazně lépe, předražené a zbytečné státní zakázky jsou spíše pravidlem. Můžeme tak uvažovat, že toereticky stát může pomoci, bude-li vyrábět statky patřící do kategorie "veřejných statků" - a to ještě tehdy, pokud je nebude vyrábět příliš draho a zbytečně.
Zvýšení daní tedy skutečně není prorůstové opatření (viz např. studie Romerových). Korelace není kauzalita, ale protože je dnes v módě šermovat historií, měli bychom si připomenou vládu Herberta Hoovera za Velké krize v USA. Jeho vláda skončila s nejvyšším deficitem do té doby a za jeho vlády došlo k velmi výraznému zvýšení daní. Můžeme z toho usuzovat cokoliv, ale závěr, že zvýšení daní pomůže ekonomice nevypadá uvěřitelně.
Jak je to s výdajovou stránkou - co bychom mohli očekávat při snížení výdajů? Pokud se jedná o snížení, které se následně odrazí i ve snížení daní, pak pokud se zrovna nejedná o efektivně poskytované veřejné statky (a to se u většiny státních výdajů nejedná), pak se jedné o prorůstové opatření. Jedná-li se o omezení výdajů na projekty, které deformují trh, pak také. V zásadě jediný způsob, jak by se mohlo jednat o "protirůstové" opatření, je na základě "Keynesiánských" teorií o multiplikátorech, kterým v podstatě nikdo nerozumí (nevím, jestli lze seriozně mluvit o rigiditě cen u krize, která se táhne několikátým rokem...kdo ví).
Prorůstové opatření za současné situace by tedy mohlo být snížení výdajů a nezvyšování (nebo dokonce snížení) daní, což je víceméně v souladu s tím, co říkají mnohé ekonomické studie. Navrhuje to vláda? Nikoliv. Vláda zvyšuje daně a trošku snižuje výdaje. Navrhuje to opozice? Ne, ta pro změnu navrhuje zvýšení daní a zvýšení výdajů.
Jsou opatření, která navrhuje vláda, prorůstová? Vezměme si například program na podporu podnikání - stát zdaní podnikatele o 30 miliard, a následně tyto peníze poskytne podnikatelům, kteří přesvědčí úředníky, že mají "fakt dobrý projekt"; nikoliv investory nebo zákazníky, kterým jde o vlastní peníze. Firmy tak místo toho, aby investovaly čas do uspokojování zákazníků, věnují čas a peníze přesvědčování úředníků (a úředníci další čas a peníze kontrole). Toto samo o sobě je poměrně neefektivní. Je pravděpodobné, že státní úředník nebude příliš efektivní v rozdělování peněz - pokud by byl, vydělal by si, kdyby investoval vlastní peníze do perspektivních projektů.
Nedávno jsem zahlédl v jednom jihočeském městečku hotel, který byl postaven s přispěním dotací Evropské unie. Moc pěkný hotel, co mu asi říká konkurence, která na něj svými daněmi přispěla? Každý si může o dotaci požádat, je však motivace firem k tomu, aby místo poskytování služeb věnovaly čas žádostem o dotace "prorůstová politika"? Máme opravdu tak čestné, neúplatné a podnikatelsky zdatné úředníky, kteří dokáží objektivně posoudit kvalitu projektu - lépe než potenciální investoři - a ty perspektivní podpoří?
Jako perličku na závěr bych si nechal prorůstový program "zateplování domů"; co je na něm prorůstového? Tento program poskytne dotace, pokud si necháte zateplit dům. Vy zaplatíte firmě, ta zaměstná lidi, ekonomika roste. Díky Fredericu Bastiatovi a jeho eseji "Co je vidět a co není" víme, že pokud by nám stát ty peníze na zateplení nevzal, tak bychom je utratili u jiné firmy, která by zaměstnala lidi - takže jen místo toho, co bychom si koupili bez dotací, máme zateplený dům; a protože by si mnozí z nás koupili něco jiného, něco, čeho bychom si cenili víc, tak je dotace na zateplení domu proti-růstová, nikoliv prorůstová.
Co takhle jiný argument - zateplení domu způsobí zvýšení efektivity (lidé získají "totéž" za méně peněz), a budou moci ušetřené peníze věnovat na další věci. Ano, pokud by tomu tak bylo, pak by se skutečně jednalo o velmi prorůstové opatření. Zateplení bytu ale něco stojí - a zda se jedná o "prorůstové" opatření je v zásadě totéž, jako otázka, zda je to ekonomicky efektivní. Má smysl si kupovat nové auto kvůli tomu, že má o 10% nižší spotřebu? Někdy ano - někdy ne, záleží na cenách pohonných hmot, úrokových sazbách, jiných investičních příležitostech. A stejné je to se zateplením domu; někdy se to vyplatí, někdy ne. Pokud se to vyplatí, pak by se vlastníkům domů vyplatilo si na zateplení peníze půjčit a žádné dotace by nebyly potřeba.
Přidám-li k výše uvedeným pochybnostem fakt, že kvůli dotaci jsou výrazně vyšší požadavky na projektovou dokumentaci, zatepluje se obvykle více, než by bylo i tak ekonomicky smysluplné, najímají se firmy a projektanti s různými ekologickými certifikáty, čímž dochází k dalšímu ne zcela produktivnímu navyšování nákladů, nepřipadá mi tvrzení o tom, že "zateplení domu" je prorůstové, příliš pravděpodobné. Ostatně důvod, proč stát "musí" zavádět ekologická opatření je, že typicky nejsou ekonomicky výhodná; pokud chceme mít čisté životní prostředí (a to se v HDP většinou neprojevuje), pak za to musíme zaplatit.
