Film "Peníze jako dluh" si získal na internetu velkou popularitu. Popisuje totiž skutečný problém. Bohužel, jak už to u takto populárních filmů bývá, z velké části naprosto chybně.
Počátek bankovnictví
Na začátku film popisuje počátek bankovnictví na částečných rezervách, jako kdyby byl opsán z moderní učebnice ekonomie; vždycky mi připadalo poněkud vulgární. Bankovky vznikaly jako potvrzení o uložení zlata u zlatníka v trezoru, protože nosit zlato bylo "méně pohodlné" než nosit bankovky. Jedna unce zlata - 31.1g - má dnes cenu okolo 15.000,- korun, nabízí se otázka: co vlastně bylo nepohodlné na nošení peněz, které mají takovou hustotu cena/kg? Jediné dva důvody, které mě napadají, jsou snaha o odstranění "ošoupávání" mincí v peněžence a snížené transakční náklady na zjišťování ryzosti zlata. Vzhledem k tomu, že ve filmu se předpokládá, že ražba byla dostatečnou ochranou proti padělání, je "pohodlnost" uschování peněz v bance výměnou za bankovky poněkud pochybná. Alternativní vysvětlení říká, že si vkladatelé byli vědomi, jak banka s jejich vklady nakládá (viz např. zde ).
Pokračujme dále: zlatníci dostali nápad se svěřeným zlatem obchodovat, půjčovat ho lidem za úrok. Na oplátku vypláceli vkladatelům výnos ve formě úroku a jejich zisk představoval rozdíl mezi přijatým a vyplaceným úrokem. Tento způsob podnikání byl, podle filmu, zcela v pořádku.
Zlatníci však začali podvádět a místo aby půjčovali svěřené peníze, začali půjčovat peníze, které vůbec neměli. Jednoduše natiskli potvrzení na zlato, které jim nikdo nesvěřil - a to je podle filmu podvod a je to špatně. Ilustrujme si nyní tyto dva různé způsoby bankovního podnikání na malém příkladu. V obou příkladech předokládejme, že zlatník drží 10% rezervy.
Z výsledné bilance je naprosto zřejmé, že v prvním případě se jedná o zcela korektní a legální podnikání, zatímco v druhém případě jde o naprosto zjevný podvod. Vyhlašuji tímto soutěž "najdi rozdíl".
Peněžní systém dnes
Bankovnictví na částečných rezervách není nutně svázáno s centrální bankou. Např. v USA byla centrální banka zrušena ve 30. letech 19. století a dnešní Fed byl založen až na začátku století dvacátého, jak se ostatně ve filmu na konci uvádí. Je trochu nejasné, proč film takovým způsobem pranýřuje bankéře a doporučuje státní regulaci peněz, přesto období soukromého bankovnictví v USA považuje za pozitivní a období řízení peněžní zásoby v podstatě státní organizací za negativní.
K filmu bych zde přidal jeden důležitý historický detail - nekryté peníze sice vznikly tak, že vláda nařídila, že musí být přijímány k platbě dluhu - ale především nařídila "fikci", že je lidé musí přijímat ve stejném poměru, jako tehdy přijímali zlato a stříbro. Pojem "fiat currency"(nekrytá měna) pochází z latiny, a znamená "ať se stane" - třeba zlatem.
Tady bohužel film míchá mnoho různých věcí dohromady, které pak nedávají moc smysl. Pod pojmem peníze se dnes rozumí hotovost a pak různé formy účtů v bankách (a sem tam i něco dalšího). Zatímco dříve banky skutečně tiskly baknovky, dnes se tak již neděje. Film naprosto korektně ukazuje, že dříve bylo normální odmítnout přijmout bankovku, pokud příjemce měl pochybnosti o proplacení. Podoba s dnešní situací je pak taková, že máte právo si nezaložit účet v bance, které nevěříte, případně máte právo udržovat peníze v hotovosti. V tomto smyslu je tvorba peněz bankovními institucemi zcela v rukou těch, kteří mají u těchto institucí účty (v jiném smyslu pak nikoliv, jak se uvidí dále) a situace se od minulosti neliší.
Podle mého názoru film popisuje současný finanční systém zcela chybně. Pokud mě někdo opraví, rád se poučím. Ano, bankovní rezervy se skládají z hotovosti a z dluhu, nicméně z dluhu, který poskytla centrální banka, bankovní rezervy nemohou vzrůst, pokud centrální banka nevytvoří další rezervy. V příkladu, který uvádější, by to bylo následovně: Banka vytvoří 10.000 dolarů, člověk, který si vybere úvěr si vezme 10.000 dolarů. Banka mu vyplatí 1.111 na rezervách + musí někde sehnat zbylých 8889, aby její rezervy u centrální banky nebyly záporné. Pravděpodobně si je půjčí od banky, kam těch 10.000 připutuje, a tím sníží její rezervy. Výsledek: Rezervy bank jsou stále 1.111 a a pokud jsou banky regulovány množstvím minimálních rezerv, pak více než 10.000,- dolarů nemůže ani na účtech vzniknout.
Důvodem, proč vzniká tolik peněz na bankovních účtech, jsou minimální nebo dokonce neexistující požadavky na povinné rezervy a také to, že centrální banka jednoduše udržuje rezervy na takové úrovni, aby odpovídaly množství vkladů v bankách (tohle bylo za zlatého standardu nemožné, pokud lidé začali vybírat peníze z bank, tak zlato jednoduše nebylo). Pokud lidé začnou vybírat hotovost, centrální banky v podstatě vykoupí soukromé dluhy. Představíme-li si celý systém jako jednu velkou banku, pak to skutečně funguje tak, že centrální banka při žádosti o úvěr vytiskne peníze a není ničím limitována.
Učiním závěr, který možná z této části filmu vyplývá, možná ne: množství vytištěných (dluhových) peněz je neomezené, protože centrální banka může neomezeně tisknout. Bankéři fungují pouze jako "pobočka" centrální banky a mají z toho "odpovídající" zisk. Závěr této části filmu zní: všichni jsme zadluženi bankéřům. Tento závěr je však chybný - podívejte se dnes na akce centrální banky v USA. Nejsme zadluženi bankéřům; jsme zadluženi státu, centrální bance. Bankéř je pouze prostředník.
Žádné dluhy, žádné peníze - dluhy nemohou být nikdy splaceny
Peníze jsou ekonomy definovány jako "všeobecně přijímaný prostředek směny". Historicky to bylo všechno možné, zvláště pak drahé kovy. Je zcela zřejmé, že bez dluhů komoditní peníze existovat mohou (zlato nezmizí, když splatíte dluh), takže toto tvrzení se může vztahovat na současný finanční systém, nikoliv na peníze obecně. Co by se stalo, pokud by skutečně lidi splatili všechny své dluhy? Patrně by lidem zůstala v ruce nějaká hotovost, peníze by nezmizely docela. Centrální banka eviduje hotovost jako její dluh vůči držiteli hotovosti - avšak, jak bylo ve filmu korektně zmíněno - je to povinnost zaplatit...nic. Pokud by skutečně došlo k takové situaci, museli bychom se ptát, proč by někdo takové peníze chtěl, proč by měly mít nějakou hodnotu.
Film tvrdí, že vzhledem k tomu, že úroky musí být placeny penězi, tak po splacení úvěru již nezbývají peníze na zaplacení úroků a někdo musí zkrachovat. Banka vytváří peníze tím, že si kupuje majetek. Místo "chybějících" peněz klient zaplatí v naturáliích - problém je vyřešen. To není nic nenormálního; každá organizace vykazující zisk si ho v konečném důsledku vybere v naturáliích - nevyděláváme kvůli penězům, ale kvůli tomu, co si za ně koupíme.
Update: Vzhledem k tomu, že některým čtenářům se výše uvedené řešení nezdálo dostatečné, lze to samozřejmě řešit i jinak: jestliže banka vyplácí zisk, emituje tím nové peníze, proti kterým ale na druhé straně nevzniká dluh. Vzhledem k tomu, že zisk (resp. množství tímto způsobem emitovaných peněz) je přesně rovné výši splacených úroků, pak stačí, aby vlastníci banky těmito penězi zaplatili dlužníkům a dlužníci je mohou použít na splacení svých dluhů.
Řešení
Až doteď film střílel sice trochu vedle, ale alespoň správným směrem. Bohužel, teď už autoři zcela ztratili směr. Nejdříve je autorům "jasné", že účtování úroku je problém, protože peníze nemůžou přece jen tak vydělávat. Připadá někomu amorální půjčovna automobilů? Majitel půjčovny přeci pouze využívá své peníze. A stejně je to s jakýmikoliv kapitálovými investicemi - majiteli finančního kapitálu vždy připadá určitá část zisku za to, že se vzdal spotřeby, za to, že investoval - ať už přímo formou úvěru, nebo třeba dividend.
Následuje příklad, co by se stalo, kdyby vlastníci peněz půjčovali všechny peníze (včetně úroku), které získali. Prý by ekonomika skončila bez peněz. Zkusme se zamyslet: vlastníci peněz by sice vydělávali na úrocích, ale podle autorů by si za ně nechtěli nic koupit. Vzhledem k tomu, že peníze jsou dobré akorát k tomu, aby si za ně člověk něco koupil, je to poněkud iracionální chování. Ale dobře, autoři předpokládají, že pokud by lichváři začali půjčovat, jejich podíl na peněžní zásobě bude růst. Moment - jejich podíl na peněžní zásobě bude růst pouze tehdy, pokud si lidé budou víc a víc půjčovat. Na půjčku jsou totiž potřeba 2, a s růstem zadlužení začně být finančně výhodnější se naopak nezadlužit.
Teze autorů by musela znít jinak: pokud bude někdo systematicky akumulovat peníze, nakonec bude vlastnit všechny. Až na to, že taková situace by vedla k růstu ceny peněz (deflaci), to by zdvihlo cenu peněz, snížilo úrokovou míru...začaly by fungovat všechny faktory, které by efektivně takové situaci zabránily.
Investice, kapitál je odložená spotřeba. Investice, kapitál jsou potřeba pro jakoukoliv výrobu. Výnos z investice, kapitálu, je úrok nebo dividenda - liší se jenom v tom, čím se ručí v případě krachu. Pokud investice, kapitál nepřinesou žádné zisky, žádné investice ani kapitál nebudou.
Při diskuzi alternativ k současnému peněžnímu systému pak autoři filmu zavrhují zlatý standard na základě toho, že když ve starém Římě vláda zlatý standard nedodržovala, vedlo to k velkým problémům. A protože to vedlo k problémům, dáme vládě ještě více moci a zavedeme...
Státní peníze
Vrcholem filmu je návrh "peněz založených na hodnotě". Peníze se typicky vyvinuly jako něco, co lidé chtěli. Je poněkud nejasné, co mají autoři na mysli, když ukazují vládní projekty a vedle toho peníze. Vláda postaví most a vytiskne papírky. Proč by je lidé měli chtít, proč by tyto peníze vůbec měly mít nějakou hodnotu?
Film pak představuje utopii, kdy by lidé protestovali proti tomu, pokud by vláda způsobovala inflaci. Bohužel, ono to není tak jednoduché. Zvýšit daně nad určitou úroveň je nemožné, protože lidé přestanou daně platit. Zvýšit inflaci nad jakoukoliv úroveň je možné, dělo se tak v mnoha zemích světa, v 70. letech v celém civilizovaném světě, trochu extrémnější podobu má současná situace v Zimbabwe. Je-li dluh tak škodlivý, proč si myslíte, že voliči nedokázali zabránit zadlužování vlád? Nemusí být náhodou na zadlužení 2?
Závěr
Bankéři nejsou všemocní. Pokud lidé nechtějí, nejsou bankéři schopni vytvořit ani korunu. Jakmile lidé přestanou bance věřit, banka zkrachuje a bankéř přijde o vše. Tak to fungovalo do té doby, než vláda začala bankéře protežovat.
Americká ústava vznikla v období velkého rozvoje individuální svobody. Přečtete-li si tento text, zjistíte, že jeho hlavním cílem je omezit federální vládu; je v ní explicitně uvedeno, co vláda smí dělat a vše ostatní je jí zapovězeno. Američané se báli, aby vláda neměla takovou moc, že by se proti ní lidé nemohli postavit. Ve filmu se uvádí: "Kdokoliv ovládá objem peněz v naší zemi, je absolutním pánem nad veškerým průmyslem a obchodem". Film prosazuje, aby se tato absolutní moc dostala do rukou několika málo lidí, aby vláda USA měla absolutní moc nad svými občany. Takový systém by se od toho současného lišil méně, než si jsou autoři ochotni připustit.
Současný peněžní systém je nestabilní a neférový. Je skvělé, že na tento problém konečně někdo upozorňuje, bohužel to tentokrát nevyšlo. Máte-li zájem o přesnější pohled, přečtěte si Peníze v rukou státu od M. Rothbarda a další knihy z tradice rakouské ekonomické školy. Chybná kritika - byť něčeho, co si kritiku zaslouží - bohužel dobré věci nepomůže.
