Jak britská rada pro humanitní studia prokazuje neznalost ekonomie

Anglická rada pro podporu umění a humanitních studií vydala zprávu, ve které ukazuje, že se humanitní studia vyplatí. Bohužel, jediné, co se jí povedlo ukázat, je, že její členové ekonomii absolutně nerozumí.

Mnozí lidé dnes používají pojmy jako "trh", "společnost", "my" - pojmy, za které se skryje úplně všechno. Pojmy, které mohou znamenat mnoho věcí, a snadno se při argumentaci používají tak, aby v první půlce věty znamenaly jedno a v druhé něco úplně jiného. Příkladem může být slovo "my", které někdy znamená "my všichni", jindy třeba "většina z nás", občas "většina přítomných" nebo "většina těch, co jsme vybrali ve volbách". Obdobně, píše-li někdo studii a ptá, zda se "nám" vyplatí určitý vládní výdaj, měl by určit, kdo to je "my" - míní tím lidi žijící v určitém období na území státu, nebo všechny daňové poplatníky určitého státu - možností je mnoho.

Uvažujeme-li vládní výdaje, pod slovem "my" bychom asi měli uvažovat daňové poplatníky. Ti totiž vládu platí, u nich má smysl uvažovat, zda se jim určitá vládní investice vyplatí. Po krátkém úvodu dva malé příklady - v obou se ptáme na otázku, jaký ekonomický dopad bude mít určité jednání na britskou ekonomiku.

Příklad první: představme si, že se v zahraničí najde filantrop a věnuje Velké Británii ekvivalent 1,3 miliardy liber (např. v eurech).  Jaký bude ekonomický dopad? Britové vezmou eura a nakoupí za ně zahraničí zboží. Můžeme tedy snadno tvrdit, že Británie zažije pozitivní ekonomický šok ve výši 1,3 miliard liber. Někteří ekonomové pak dodají, že se "peníze budou lépe točit" a ve skutečnosti bude přínos ještě vyšší - to ponechme zatím stranou.

Příklad druhý: Velká Británie zabavila svým občanům zboží za 1,3 miliard liber a to odeslala do zahraničí. Jaký bude ekonomický dopad? Vzhledem k tomu, že v předchozím případě přítok peněz - a následně zahraničního zboží a služeb - způsobil pozitivní šok, tato operace britské vlády bude mít pravděpodobně přibližně obrácený účinek. Opět, někteří ekonomové by mohli tvrdit, že se peníze "přestanou točit" a ztráta bude ještě vyšší.

A nyní praxe: ve Velké Británii je 80.000 zahraničních studentů, kteří za školné utratí 603 milionů liber za školné a 703 milionů liber za další výdaje. Na jedné straně přinesli britským daňovým poplatníkům 1,3 miliard liber (příklad první), na druhé straně jim "vzali" zboží a služby za 1,3 miliard liber (příklad druhý). Zde přichází ke slovu definice slova "my" - tito studenti nejsou britskými daňovými poplatníky, zboží dodané těmto lidem je tak potřeba chápat jako ztrátu(nebo náklad) britské ekonomiky. Jaký je tedy ekonomický dopad? To záleží na tom, jak moc si lidé cení zboží, které prodali a jak moc toho, které si koupí za obdržené devizy. Je ale zřejmé, že ekonomický dopad těchto studentů na Velkou Británii budeme počítat v řádech milionů liber, nikoliv miliard. A co na to zpráva britské rady pro humanitní studia a umění?

Shrneme-li tato data, je zde asi 80.000 zahraničních studentů humanitních oborů a umění, kteří ročně přispívají asi 1.306 miliardy liber (603 miliard na školném, 703 miliard na ostatní životní výdaje). Po aplikaci násobící konstanty 1,57 a 2,52 na tento obnos zjišťujeme, že celkový roční ekonomický přínos z této přímé finanční kalkulace připadající na Velkou Británii jen z této části britského kulturního ekosystému, který zahrnuje umění a humanitní vědní obory, leží mezi 2,05 a 3,29 miliardami liber.
-- Leading the world The economic impact of UK arts and humanities research, str. 13.

Amen.