Před několika lety byla ve Velké Británii odsouzena matka dvou dětí, které obě zemřely na syndrom náhlého úmrtí. Vážený doktor medicíny přednesl před soudem jasný důkaz, který "nezvratně" potvrdil, že taková situace je krajně nepravděpodobná a matka je tady prakticky jistojistě vrah. Po několika letech byla paní rehabilitována a u soudu se již ke statistice mohou vyjadřovat pouze ti, kteří statistice opravdu rozumí. Odborník na závislosti a psychiatr, pan Nešpor, píše: "Klausovo uvažování o alkoholu je primitivní." Není to podobný případ?
V rozhovoru s panem Nešporem mě zaujal následující odstavec:
HN: Jenže tady jde také o tvrdý alkohol, destiláty, které jsou v jádru metanolového problému. Tam by zvýšení daně přeci mohlo černý trh povzbudit.
To je primitivní ekonomické uvažování. Poslechněte si jednoduché vysvětlení, které by mohlo překvapit třeba i pana prezidenta. Alkohol není komodita jako dejme tomu žvýkačky. Když zaplavíte trh levnými žvýkačkami, tak se nasytí a další nebude schopen vstřebat. Nikdo nemůže žvýkat ve dne v noci. To povede k tomu, že výroba žvýkaček poklesne. U alkoholu je to přesně naopak.
Čím je levnější, tím víc roste spotřeba a tím víc lidí si vytvoří závislost. Ti lidé pak pijí ve dne v noci, jsou ochotni pít obrovské dávky, což alkoholový průmysl dále posiluje. A dál: Závislí lidé jsou vyhazováni z práce, mají málo peněz, a poté si shání alkohol na černém trhu.
Takže to není tak, že by levný legální alkohol byl nepřítelem černého trhu, ale černý trh je důsledkem toho, že je zde extrémně rozvinutý legální obchod s extrémně levným alkoholem.
Začněme od konce: kdy je možno vydělat? Pokud prodáte levněji než konkurence. Kdy můžete na černém trhu vydělat? Pouze tehdy, pokud legální konkurence prodává za ceny, které výrazně převyšují výrobní náklady - podnikat na černém trhu je totiž rizikové, a tak to chce pořádný zisk. Je možné vydělat, pokud konkurence prodává extrémně levně? Ne. Navíc si všimněme nelegálních drog, kde lze o návykovosti mluvit také, černý trh je zde též a opravdu není důsledkem rovinutého legálního obchodu s extrémně levnými drogami.
Ve 20. letech 20. století byla v USA zavedena prohibice. Během pár let následoval vznik černého trhu, k žádnému masivnímu poklesu spotřeby alkoholu však nedošlo (viz např. zde). Prohibice je ekvivalentní nekonečně vysoké dani na alkohol. Z historie tedy můžeme usoudit, že i "nekonečně vysoká" daň na alkohol neměla příliš výrazný vliv na spotřebu alkoholu - zpětná vazba, o které pan Nešpor píše, zřejmě není příliš silná.
Co dále můžeme z historie usoudit? Poptávka po alkoholu je hodně neelastická - změny cen mají malý vliv na spotřebu alkoholu (nikoliv nulový, ale poměrně malý). Toto můžeme jednak usoudit ze zkušenosti s prohibicí, dále i podle toho, že většina států úspěšně zavádí vysoké spotřební daně na alkohol. Pokud by poptávka byla elastická, tyto daně by prakticky okamžitě zastavily většinu poptávky po alkoholu.
Neelasticita poptávky po alkoholu (ale např. i po nelegálních drogách) dává napovědět, že i v případě snížení cen nebo legalizace by nedošlo k extrémnímu nárůstu spotřeby, byť k nárůstu spotřeby by nejspíše došlo.
Z druhé strany ale říká, že zvýšení daní znamená příležitost pro černý trh. Černý trh je tím větší, čím je vyšší možnost zisku. Jsou-li výrobní náklady 50Kč/l a oficiální výrobci prodávají za 60Kč/l, pak černý trh nemá šanci. Pokud by byla poptávka hodně elastická, pak by např. další daň ve výši 50Kč/l zlikvidovala oficiální trh. Černý trh by asi nevznikl, pokud byste chtěli prodávat za 80Kč/l, těžko byste hledali zákazníky.
Je-li však poptávka hodně neelastická - což je v tomto případě vcelku oprávněný předpoklad - pak při zavedení daně, která zvýší prodejní cenu na 200 Kč, nedojde k příliš velké změně poptávky. Budou-li výrobci na černém trhu prodávat za 190 Kč, pak úspěšně prodají a vydělají.
Zda existuje zpětná vazba návykovosti je tak pouze součástí otázky, jak lidé reagují na změnu ceny daného zboží. Černému výrobci je jedno, jestli je zákazník závislý či není - zajímá ho pouze, kolik je ochoten zaplatit. Historické zkušenosti ukazují, že v cenovém rozsahu, který je zajímavý z pohledu černého trhu, je poptávka hodně neelastická. Rozhodně nelze vyloučit, že zvýšení spotřební daně způsobí menší snížení počtu alkoholiků v ČR; že dojde ke zvýšení motivace pro vznik černého trhu je ale na beton.
Stejně, jako lze celkem oprávněně vytýkat panu prezidentovi, že pokud nestrávil několik let studiem fyziky a klimatologie, nelze ho v tomto oboru brát příliš vážně, měl by si pan Nešpor vzít k srdci, že pokud chce argumentovat v oblasti ekonomie, měl by se o tomto oboru nejdříve alespoň něco málo dozvědět.
