Šířím: KÁCENÍ NE! Hádejte, kolik za to beru?

Patřím k těm, kteří si prostudovali kauzu Šumava ze všech stran. Dávám odkazy na facebook, rozeslala jsem maily s odbornými informacemi. Odezvy se mi sešly různé, včetně opačných názorů na problém. Tož pojďme vyložit karty na stůl!

Zopakujme si fakta:

Správa národního parku rozjela jednorázovou těžbu na lokalitách v bezzásahové zóně NP Šumava. Jedná se především o unikátní místo podmáčených smrčin Ptačí potok, kde žijí chráněné ohrožené druhy ptactva. Správa nemá udělenou výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny, ani výjimku k zásahu do biotopu s výskytem kriticky ohrožených druhů živočichů. Chybí i posouzení EIA - Šumava spadá do mezinárodní soustavy vysoce chráněných území Natura 2000.

Bezzásahová zóna = zóna bez zásahů, ale tento slovní obrat není hned tak každému jasný, alespoň ne v ČR. Kůrovec zde samozřejmě řádí, protože je tu pozůstatek dob minulých - monokultura smrku. Nicméně příroda si umí poradit a již nyní je od pohledu zřejmé, že v napadených oblastech začíná růst zatím nízká nová generace - druhově pestřejší, tedy kvalitnější. Les neumírá, leda zpeněžitelné hodnoty v něm. Ale do malých chráněných oblastí ekonomické hledisko nepatří. To lze do sytosti uplatňovat v rozlehlých lesích hospodářských. Řekněme, že by se bývalo dalo najít kompromisní hledisko mezi postupem správy a vědci, ekology, pedagogy atd., ale vedení žádnou diskusi nevedlo = popřelo principy demokracie. Malé opakování: demokratické rozhodování se děje na základě všech dostupných informací a přihlíží i k názorům menšin. V demokracii se vážně nenosí jednání čistě podle osobních názorů či pouze s ohledem k dominantním požadavkům. Demokracie = diskuse, otázky a úcta. U nás dosud málo zažitý jev, vím.

Přejdu k reakcím protistran po obdržení mnou rozeslaných informací ke kauze.  Mimochodem - často se jedná o osoby, kterých si vážím a oceňuji jejich životní práci:

1) "64% lidí je pro likvidaci kůrovce - tedy kácení. Zdroj ČT a průzkum Českého statistického úřadu. Jsem taktéž pro lidvidaci kůrovce..."

Tento konformní názor mne rozesmutnil, neb není vůbec založen na rozumové úvaze, pouze na přidání se ke stádu a dobře znějící flétně pastýře. Ihned se mi vybavila Jižní Amerika v 19. století, kdy absolutní většina řádných obyvatel byla pro zachování otrokářství. Aby je netlačilo černé svědomí, že mají sice zisky z levné produkce bavlny, ale i podíl na utrpení lidí a potlačování jejich práv, chodili poslouchat do kostelů kázání, že stávající uspořádání lidu chtěl Bůh a proto bylo, je a bude správné.

2) "Na Šumavě stále žijí lidé a přírodu je třeba chránit především v jejich zájmu - aby zde mohli žít a hospodařit tak, jak to dělali po celá staletí. Takže spíše souhlasím s panem Stráským. Je to slušný člověk a je místní. Ani nám by se nelíbilo, kdyby někdo z Prahy (nebo odkud) rozhodl, že v kraji, kde žili naši předkové, se vybuduje prales..."

Je mi líto, že v dnešní době se už lidé mnohdy neuživí tím, co mohli dělat po celé generace. Soucítím  s tvrdým a nedoceněným chlebem zemědělců, rolníků i lidí pracujících v lesích (patřila jsem mezi ně). Je mi líto také kamarádky hodinářky, všech úžasných, leč upadajících řemesel. Ale taková je doba a ani Šumava se toku dějin nevyhne.

Narážek na fakt, že na Šumavě žádný mnohasetletý "prales" není, když sloužila po generace jako plantáž na dříví, jsem četla více. Ale musí být přírodní unikát ke všemu ještě starý, abychom k němu získali respekt a nechali jej žít? Kdo si toho nevšiml, celý svět začíná chápat, že příroda má také právo na život a vše nelze posuzovat pouze z hlediska lidských zájmů. Koneckonců lidstvo má stále větší zájem pozorovat pestré dění v přírodě bez jeho narušování a umožnit tento pohled i dalším generacím.

3) "Potřeba dívat se na přírodu systémově, v souvislostech a hodně dopředu - to sice zní hezky, ale je to zatím jen prázdná fráze. Plánování s nedostatečnými informacemi (myslíte, že už toho o zákonitostech přírody víme dost?) nikdy v historii nedopadlo dobře, ať se jednalo o ekonomiku, válku..."

Ano, lidstvo se fundovaným přístupům k prostředí, v němž žije, teprve učí. Vítáme každý malý pokrok, ale mnohdy jde zatím jen o fráze. Pokrok v oblasti ochrany životního prostředí je pozvolný a hodně jej ovlivňují názory nejvyšších autorit, třeba prezidenta a tak všelijak.

Ano, plánování s nedostatečnými informacemi bývá průšvih. A pan Stráský sice jistě je slušný člověk, nicméně je to ekonom.

A myslím si, že o zákonitostech přírody, které se vztahují ke kauze Šumava, už toho víme dost. Jsou zde totiž četné příklady z praxe.

4) "Při pohledu na mnohé aktivisty se nemohu zbavit pocitu, že jsem je už někde viděl - na záběrech z "protestních" akcí proti všemu možnému od Temelína přes globalizaci po práva zvířat... Zkrátka jsou to profesionálové, sloužící za žold komukoli a štábní příprava jejich akcí tomu skutečně napovídá..."

Pri osobní znalosti mnoha aktivistů proti kácení vám všem říkám tohle: Existují i lidé, kteří vkládají úsilí a energii i do činností, ze kterých jim nic nekápne! Podstupují dobrovolně nadávky, v případě účastníků blokády i nevybíravé zatýkání a problémy s policií. Jde o sebepřekročení, aktivní (ač nenásilné) přihlášení se k dobré věci proto, že je to zkrátka dobrá věc. Těžko se to vysvětluje konzumně založené většině, ale menšina s promyšleným hodnotovým systémem a vírou ve vyšší hodnoty jistě chápe, oč jde.

Tímto zdravím všechny lidi dobré vůle, v čele s Honzou Žambochem, který mne díky svému osobnímu příkladu k sepsání blogu inspiroval.