Co prý říkám na Klause?

Václav Klaus je žhavé téma číslo jedna a kdo se k němu nevyjádří, ten je sto let za opicema! Takže...

Pro množství Klausových soudců není kam plivnoutLucie Paceltová

Pan Klaus není modla ani netvor, je to člověk z masa a kostí, prezident. Pro mě osobně výrazný až svérázný, ale nijak blízký prezident. Mým vzorem je T. G. Masaryk a na něj především dnes vzpomínám, slavil by narozeniny. Ale zpět  ke Klausovi, protože bloger, který ohledně jeho osoby "nepřizná barvu", je mimoň...

Václav Klaus se mi po revoluci líbil. A to proto, že jsem byla dosud mládětem a vnímala jsem, že se ten fešný pán s knírem líbí všem lidem v mém okolí, které jsem uznávala. Pak jsem čerstvě dospěla, ale o politiku jsem se zajímala jen zlehka - nevím jak vy, ale já měla v hlavě především starosti s první, druhou, třetí láskou a tak dále. Klaus byl jednoduše pracovitý pravičák, takže v pořádku. A přišlo mi tehdy srandovní, jak na něj běžní lidé nadávali v souvislosti se zdražováním a vůbec kdečím, tak jsem začala říkat frázi "za to může Klaus" i po rozvaření brambor nebo zpoždění autobusu.

Následně jsem přešla do období života v záchranné stanici pro dravce a sovy a moje nejlepší kamarádka zase studovala matematickou biologii. Nebo biologickou matematiku? Muhehe, tehdy se mi to pletlo,  prostě neomylně směřovala ke svému dávnému snu, vědecky zkoumat a chránit přírodu (sen si splnila). Tudíž jsem začala ostře vnímat Klausovy výpady proti všem ekologům a komukoli, kdo se jim třeba jen vzdáleně podobá. Tento prezidentův nešvar beru dodnes jako urážku mnoha skvělých lidí, jejichž výborně odvedenou práci ku prospěchu zvířat a rostlin obdivuji.

Mno, a poslední roky ke mně prosakovalo stále více zvěstí, že Klaus má vážně mouchy a není čistá lilie, ale tento popis sedí na většinu našich politiků. Takže jsem byla v klidu, jen už jsem nevolila tu zvláštní ODS. Jeho postoj k EU se mi vcelku líbil, není špatné umět se ozvat, že je "to celé polámané", když to taky celé polámané je. Jen bych nekopala s tak velkým rozběhem do ruky, z níž si roky bereme milionové dotace...

A dále v kostce: Co se jeho charakteru týče, máme odlišné zájmy i povahu, takže mi nic neříká. Co se jeho rodiny týče, je to jeho věc, akorát jsem si přečetla pár blogů Juniora a vůbec se mi nelíbily. Kdy jsem byla na prezidenta Klause hrdá? Při sportovních událostech, když přišel za našimi reprezentanty a popřál jim, sám také dobrý sportovec (to Miloš jede sice první ligu, leč bohužel ne ve sportu). Kdy mi jej bylo líto? Při skandálu s propiskou. Šlo o trapas spíš ze strany těch, kdo tam tak drahou propisku dali k dispozici - a následně si stěžovali, že si ji někdo vzal v domnění, že jde o obyčejnou drobnost, o upomínkový předmět, jak bývá běžné.

Zbývá mi přiznat, co říkám na amnestii. Nuže, vyrazila mi dech, je to velmi špatný skutek. Kdo tvrdí, že tím Klaus upozornil na neschopnost našich soudů, má pravdu. Ale tím se nic nemění na tom, že jde o velmi špatný skutek. Kdo tvrdí, že žalovat prezidenta z velezrady pár dní před koncem jeho funkce je husté a nekorektní a vůbec - co si o nás svět pomyslí, ten jede přesně podle Klausova původního plánu. Je mi jedno, co si o nás svět pomyslí. Žádný velmi špatný skutek by neměl projít nikomu, proto jsem kauzu prostudovala a následně se podepsala pod petici.

A to je vše. Přeji panu Václavu Klausovi mnoho let ve zdraví a spokojenosti. Jeho knihy číst nebudu, chystám se na Hovory s TGM, ty mi dají do života nesrovnatelně více.