- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Na pekáč nedám nic, protože není víkend a já nemám potřebu kuchtit a následně hodovat. Děti mají oběd ve školní jídelně. Miláček si dojde na oběd rovnou z práce, kam se mu zamane a já slupnu nějaký ten zbytek. Dnes si dám kuřecí kousky koupající se ve smetanové omáčce se zeleninou, k tomu rýži. Spláchnu to pramenitou vodou. K večeři si dopřejeme "co dům dá".
Sami vidíte, tedy spíš si můžete přečíst, že domácí nálada ani skladba jídelníčku není slavnostní a dnes ani nebude.
Husy si mohou vesele běhat na dvorcích nebo mrznout v mrazácích, zelí dál může kysat v pytlíku či sklenici a knedlíky? Co to je??
Né, vážně...
Knedlíky jíme jen, když se k tomu a tomu jídlu nic jiného nehodí. A právě k huse se zelím by se nehodily ani těstoviny ani rýže. Brambory či bramborové šišky asi jen pro gurmány. Takže knedlík v tomto případě by i zvítězil, ale....
Svátek svatého Martina neslavíme.
A nevzpomínám si, že by se kdy v naší rodině slavil. Znám sice několik Martinů, o jejich svatosti se však dá dost dobře pochybovat. Svatý Martin dle pranostiky na bílém koni také nejezdí, tak co tedy oslavovat? A proč hodovat? Nestačí snad, že celosvětové obžerství kolem vánočních svátků zvedne nejen krevní cukr, tlak, ale i opakovaně vznikne podtlak v peněženkách?
Kdo chce, ať si slaví, hoduje a popíjí. Ať už na svatého Martina nebo na jiného svatého. Je to jeho věc. A já nikomu jeho zvyky neberu. Jen prostě... já tento svátek neslavím.
Tímto přeji vše nej... všem Martinům, ikdyž nejsou a nebudou svatí;-)
Další články autora |
Řemíčov, okres Tábor
3 000 000 Kč