Premiér Sobotka označil úřad, který by dohlížel na financování politických stran a kontroloval dodržování zákonných povinností, za totalitní praktiku (na schůzce s Rekonstrukcí státu 26.1.2015) . Pokud by tomu tak bylo, pak by „totalitních“ byla řada západoevropských demokracií. A nejen těch, ze zemí Visegradu jsme jediní, kdo dohledový orgán zatím nemá. A i dál na východ, třeba v Estonsku, orgán dohledu mají také. Jenže kontrola financování politických stran se českým politikům nelíbí, a proto je politické rozhodnutí o kontrolním úřadu v rámci připravené novely zákona odkládáno už několik měsíců.Poslední zpráva zní, že rozhodnout má koaliční rada tuto středu.
Občané České republiky považují politické strany za nejzkorumpovanější instituci stabilně posledních 15 let[1]. Přitom právě politické strany jsou základními stavebními kameny zastupitelské demokracie.
Český systém veřejných příspěvků politickým stranám je spíše velkorysý, míra kontroly tomu ale neodpovídá. V praxi se omezuje na formální kontrolu podání a úplnosti výroční finanční zprávy politické strany či hnutí. Realizuje ji Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny, který není nezávislý, ani nemá odpovídající kapacity (krom členů-poslanců má 3 administrativní pracovníky). Případná podezření na černé financování předvolebních kampaní či podezřelé transakce spojené s jejich hospodařením zůstávají neřešena. Podle šetření finančních úřadů[2] nebyla daňová kontrola v posledních pěti letech u žádné politické strany realizována. Alarmující je způsob zveřejňování výročních finančních zpráv – v papírové podobě při osobní návštěvě Parlamentní knihovny v Praze. Vymahatelnost sporých zákonných požadavků zůstává velmi omezená, jak ukazuje také naše analýza.
Inspirace od našich sousedů
V Polsku nad politickými stranami bdí Státní volební komise. Jejich členy (ústavní soudce, soudce nejvyššího soudu a soudce nejvyššího správního soudu) jmenuje prezident. Komise se přes omezené zdroje těší dobré reputaci. Vybírá auditory politických stran, kontroluje nedostatky ve zprávách, které následně řeší nejvyšší soud. Sankce lze uložit ve výši příspěvků od státu za období 3 let nebo stranu zrušit. Peněžité dary jsou omezeny hranicí cca 10tis. korun.
Na Slovensku budou mít komisi pro kontrolování financování politických stran a kampaní od července letošního roku. Má mít 14 členů, 10 z nich nominují parlamentní strany, dalšími členy budou zástupci ústavního soudu, nejvyššího soudu, nejvyššího státního zastupitelství a nejvyššího kontrolního úřadu. Politické strany musí na webu zveřejňovat své dárce.
Zodpovědný za kontrolu politických stran je v Maďarsku nejvyšší kontrolní úřad. Jeho pravomoci lze ale označit za omezené, protože nemá ze zákona zajištěnu součinnost relevantních subjektů a nemůže ani zahájit vlastní šetření. Maďarsko také zavedlo výdajové limity na volební kampaně, avšak ani ty se příliš neosvědčily, protože spíše podnítily invenci k jejich obcházení než dodržování.
Estonsko zavedlo zákaz anonymních darů a darů od právnických osob. V praxi se ale ukazuje, že omezení darů na fyzické osoby vede k obcházení zákona a hledání jiných cest podpory od podnikatelských subjektů. Dárci jsou zveřejňováni on-line a zprávy předkládá strana elektronicky a čtvrtletně. Strany kontroluje sedmičlenný výbor dohledu (4 poslanci, zástupce justice, nejvyššího kontrolního úřadu a volební komise). Převaha politiků vyvolává otázky k nezávislosti dohledu.
Z praxe od našich sousedů je zřejmé, že reforma financování politických stran bez dohledového orgánu není funkční. Zároveň je ale nutné zajistit, aby dohled byl nezávislý (omezit politické vlivy a obsazení), profesionální a měl dostatečné kapacity. Reformu je vhodné doplnit dalšími nástroji mj.:
- on-line zveřejňování dárců, příjmů i výdajů (př. transparentní účty za podmínky jasné kategorizace příjmových i výdajových položek),
- jasnými pravidly pro výběr auditorů výročních zpráv,
- jasnými pravidly pro dary (omezení peněžitých darů, omezení anonymních darů),
- jasnou definicí předvolební kampaně (zhruba 90 dní před volbami, aby byly vykázány všechny související výdaje),
- zahrnutí do výkaznictví i příjmů a výdajů regionálních poboček strany i jejích kandidátů, kteří realizují individuální kampaň souběžně s kampaní strany, jasnými pravidly poskytnutí slev na zboží a služby (nebo jejich zákazem jako v Estonsku).
Výčet opatření není vyčerpávající, je ale veden podporou transparentnosti hospodaření politických stran i volebních kampaní, naproti stanovování různých limitů a zákazů (př. českého populistického přemítání o stanovení hranice daru na 1 nebo 2 miliony korun, který by se dotkl cca 0,02% současných dárců politických stran).
A jak u nás?
Novelu zákona o financování politických stran připravilo MV ČR v první polovině minulého roku a stále čeká na politické rozhodnutí. Návrh obsahuje jak zřízení dohledového orgánu jako nezávislého profesionálního kontrolního úřadu se sankčními pravomocemi, tak i další opatření podporující vymahatelnost zákona, např. povinný transparentní účet, podrobnější členění výročních zpráv i jejich podávání ve formátu strojově čitelných dat.
Vládní strany se v předvolebních slibech, programových prohlášení a dalších stanoviscích zavázali k zpřísnění legislativy. Snad zítřejší koaliční rada podpoří novelu zákona, která přinese aspoň minimální požadavky na transparentní hospodaření politických stran a jejich kontrolu, abychom se zařadili po bok nejen západních demokracií.
Lenka Petráková
Oživení, o. s.
[1] Průzkumy CVVM od roku 2001. Nejhůře vycházejí politické strany, u nichž jsou o nejvyšší nebo téměř nejvyšší míře korupce (tj. známky 4 a 5) přesvědčeny přibližně čtyři pětiny Čechů (81 %), Tisková zpráva CVVM http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a6798/f3/po120405.pdf
[2] Dle odpovědi Generálního finančního ředitelství na žádost o informace z 24.6.2014 č. j.: 37133/14/7000-31200-050406
Článek byl připraven v rámci společného projektu nevládních organizací z pěti evropských zemí: České republiky, Estonska, Maďarska, Polska a Slovenska s názvem „Prosazování efektivních protikorupčních opatření v zemích střední a východní Evropy“. Jeho cílem je přispět ke zlepšení vymahatelnosti ve vybraných oblastech, konkrétně střetu zájmů, přístupu k informacím, financování politických stran a ochrany oznamovatelů nekalých jednání (whistleblowingu). Projekt podpořila Evropská komise a International Visegrad Fund.
