V minulých dnech rozbouřila český politický rybníček slova pana poslance Krátkého o „kurvách a zlodějích“. Dnes za to od imunitního a mandátového výboru dostal pokutu. Hotovo, konec. Kdyby …
Kdyby se nejen jednalo o věc ojedinělou, ale také kdyby pan poslanec vše přijal jako chlap a nechystal nejapné výmluvy. Nějak nemohu vnitřně přijmout argument, že čeština zná slovo kurva již od dvanáctého století. Třebas už jen proto, že i kdyby to bylo první české slovo, je jeho dnešní nádech výrazně vulgární. Stejně tak mi uniká logika jeho druhého argumentu při dnešní obhajobě, že si nastudoval, že v noci jsou v přírodě činní cvrčci a netopýři.
Nevím, jak dalece je pan poslanec Krátký zdravý, či nemocný, ale dovoluji si, vzhledem k jeho věku, odhadovat, že již měl tu možnost pobývat v nemocničním zařízení déle, než jen při odběru krve, nebo preventivní prohlídce. Jednoduše řečeno, jsem přesvědčen, že i pan poslanec již byl někdy ve svém životě hospitalizován. Nejspíš by se divil, kdyby místo sestřičky v noci k jeho lůžku přistoupila lepá, spoře oděná noční sociální pracovnice, nebo místo lékaře, který by zasahoval při zhoršení zdravotního stavu pacienta v noci, cvrlikal pod jeho lůžkem cvrček. A zapomínáme třeba i na můry, sovy a mnohé další noční živočichy. Jak ti k tomu přijdou?
Nejen poslancem jmenovaná řemesla jsou lidmi v noci vykonávána. Kromě, již zmíněných, zdravotnických pracovníků můžeme namátkou připomenout: policisté, bez jejichž nočních služeb by nebyl v ulicích aspoň relativní klid; noční hlídači, kteří se také snaží zlodějům překazit jejich nekalé rejdy; pekaři, mající za úkol pro nás již od časných ranních hodin připravit více či méně křupavé rohlíky a další pečivo nejen k snídani; pracovníci tiskáren, protože ráno při chroupání čerstvých rohlíků si chceme přečíst i moudra našich zákonodárců; řidiči kamiónů, na něž sice společně nadáváme, ale bez jejichž práce bychom těžko žili v naší krásné době konzumu; technici rozvodných závodů, neboť oni bdí nad tím, abychom si mohli v noci rozsvítit, zatopit, ohřát vodu; a i mnoho dalších důležitých profesí pro náš pohodlný život.
I proto si myslím, že pan poslanec nejen přestřelil a urazil své kolegy a spousty lidí, kteří vytvářejí ty hodnoty, z nichž žijí i politici, ale ukázal se, že ani není chlap. Sice přiznal, že slova byla nevhodná, ale hned se začal vymlouvat, jak to myslel a nemyslel.
Celá tato minikauza přitom mohla skončit úplně jinak. Stačilo, kdyby pan poslanec Krátký jasně a narovinu řekl, že jeho hlavní snahou bylo zbrzdit protláčení reforem parlamentem, že on, jako člen opoziční ČSSD nechce jen nečinně přihlížet, jak 116 poslanců hrnou káru reforem parlamentem vstříc jejich zapsání do Sbírky zákonů a byl ochoten tak učinit i za cenu vlastní újmy ve formě projednávání tohoto přestupku před mandátním a imunitním výborem a následné pokuty. Kdyby prohlásil, že je z toho, jak koalice válcuje parlamentní opozici, frustrován, jak si přijde místy až skoro zbytečný, protože do reforem je opozice schopna dostat jen několik málo dílčích a spíše kosmetických úprav. Kdyby přiznal jako chlap že i díky tomu se již nedokázal dostatečně ovládnout, měl by mou úctu, protože jsme jen lidé a každému nám mohou ujet nervy a každý, i politik, se může někdy neovládnout a použít silná slova.
Ne tak on. Svými výmluvami připomíná spíše žáčka na prvním stupni chyceného při malování sprostých obrázků na záchodcích.
Tak a teď se jdu já omluvit tomu žáčkovi a začít zjišťovat rozdíl mezi kurvou a netopýrem, abych byl připraven na případné pokračování páně poslancových nejapných výmluv. No jo, ale jak k tomu přijdou ty můry?
