Doslovný přepis dopisu Jana Buly z cely smrti svému nevlastnímu bratrovi (synovi jeho otce z prvního manželství), psaného den před jeho popravou. Dopis je veřejně přístupný na stránkách Brněnského biskupství.
Jihlava 19.5.1952
Drahý bratře a švagrová!
Zasílám Vám všem poslední pozdravy.
Vzpomínky mé v této době patřily Vám častěji, než kdypře dtím. I na ty maličké myslím. Na Vaše "nejhezčí děvče na světě" i tynejmenší, které jsem nepoznal.
Až tento dopis dostanete, bude ten, který takto vzpomíná, dívat sa Vás z jiného světa. Budu už s tatínkem, jehož poslední slova si často vzpomínám. Říkal: Ty musíš spát jít se mnou. Mé místo nebude vedle něho. A přece budu blízko strýčkovi Karlovi, který mne učil první kroky a zde v Jihlavě složil své kosti. Na mne vzpomínejte v Lukově u tatínka. Měl jsem mnoho plánů, jak víš, a stačí maličkost a je po všem. Ale nanad tím lámat hlavu. Neptej se, proč jsem to musel být právě já. Udělal jsem mnoho práce, na kterou jiní mí předchůdci v Rokytnici potřebovali léta, aby ji nevykonali, a já ji udělal za rok, snad proto, že jsem měl vyměřený jen tak krátký život. To mi dnes musí být jakousi útěchou.
Největší posilou je mi to, že jsem věrně sloužil Bohu až doko Člověk Boha někdy dost nemiluje a to je jediné, čeho musí litovat. Ty, který prošels koncentračním táborem, víš jakou silou je víra v Něho.
Já sám už ničím nemohu Tobě ani sourozencům ani mamince nahradit nic. Nezapomeňte na maminku žádný.
Vím, že bys čekal hodně víc, abych Ti toho napsal, když je to naposled, ale myslím, že to stačí. Připadá mi jakobych odjížděl do vzdálených končin, po který jsem snad ve snu toužil, vzdálených - odkud, až se vrátím, nenajdu nikoho známého. A protože víme, že návratu není, vím že Vy přijede mnou. Zase se shledáme, zase Vás obejmu ve světě novém, kde já už budu se známými čekat.
Vychovejte dobře své děti! Sami hleďtě, aby edání bylo skutečné a šťastné. Buďte s Bohem a na shledanou.
Loučí se s Vámi a líbá Vás
Váš Jenda
