Derby S – Sparta jako varování pro český sport

Aktuální problémy slavného letenského klubu by měly být důvodem k upření naší pozornosti k budoucnosti celého českého fotbalu, potažmo našeho obecného přístupu ke sportu jako celku.

Řekněme si to hned na úvod – jako věrný fanoušek Slavie Praha samozřejmě slavím „náš“ nedělní úspěch ve velkém pražském derby. Výhra SKS byla zcela zasloužená a pokud by byl navíc uznán první gól, který viděl celý fotbalový národ s výjimkou rozhodčích včerejšího mače, mohla být výhra Slávky nad Spartou ještě výraznější.

Je čím dál hůře pochopitelné, že se špičky českého fotbalu stále nedokáží shodnout na zavedení videorozhodčího. V době, kdy na stadionu sedí téměř 20 000 fanoušků s mobily, které dokáží natáčet video skoro jako profesionální kamera, nemluvě o kamerách televizních, je spoleh na lidské oko a momentální soustředění rozhodčích jednoduše zpátečnický. Zavedení kamerového záznamu při (spolu)rozhodování by nikomu nevadilo. Naopak – mnohému by prospělo. Ale to už je asi docela obehraná písnička…

Co je tak po včerejším derby mnohem zajímavější, je výrazná shoda drtivé většiny fanoušků fotbalové Sparty, že prohra byla naprosto zasloužená a aktuální výkony i výsledky „áčka“ letenského klubu jsou od začátky letošního ročníku důvodem nejen k momentálnímu smutku, ale zejména k obávám o (nejen) blízkou budoucnost klubu jejich srdcí. Podle „veřejného mínění“ Spartě chybí nejen celá řada fotbalových věcí, ale co je horší – fotbalová Sparta dlouhodobě postrádá snad jakoukoliv koncepci.

Nechci malovat čerta na zeď, ale už nějakou dobu mám pocit, že podobné emoce by mohli už v blízké budoucnosti zažívat i všichni ostatní, kdo mají rádi český fotbal jako celek.

Vedení fotbalové asociace (FAČR) má dost starostí samo se sebou a dotačními skandály, reprezentaci se dlouhodobě nedaří, v žebříčku zemí podle koeficientů UEFA jsme klesli na 13. místo a hrozí nám další pád, v letošním ročníku evropských pohárů je to z pohledu našich účastníků zatím spíš nic než moc… Fotbalové legendy i uznávaní „šíbři“ burcují fotbalovou veřejnost, že nám chybí v první řadě jakákoli strategie výchovy mládeže, natož strategie promyšlená... Mají stoprocentně pravdu – bez ní opravdu líp nebude. Ani na domácí úrovni, ani na té mezinárodní.

Politici jsou při podobných příležitostech velmi rádi vidět, ať už na „oficiálních fotografiích nebo díky selfíčkům na jejich profilech na sociálních sítích – platí, že čím významnější zápas nebo akce, tím důležitější fotka. Z tohoto pohledu je derby tedy jednoznačně terno a včerejšek tuto pravdu opět potvrdil a odlesk slávy vítězné Slavie si určitě nenechá ujít ani pražská primátorka, až vítěze derby jakožto „vládce Prahy“ přijme ve své rezidenci.

Až zase někdy uvidíte na tribunách politiky (nebo je třeba jen uslyšíte mluvit o lásce ke sportu a o potřebě myslet na jeho budoucnost), zkuste si ale vybavit, co reálného, kdo z nich kdy pro hmatatelné zlepšení udělal. V konečném důsledku je jedno, jestli je řeč o fotbale, tenisu, hokeji, biatlonu – „chleba kvůli sportu levnější nebude“, ale jeho hlavní problémy (financování, výchova mládeže a vlastně i něco jako „národní hrdost“) se týkají drtivé většiny nás všech.

Velmi zjednodušeně řečeno, aktuální problémy fotbalové Sparty jsou, myslím, jen jakousi špičkou ledovce a měly by tak být jasným varováním pro nás všechny, kterým na budoucnosti českého sportu opravdu záleží.

P.S. Každoroční dotace v řádu desítek milionů pro závody Moto GP v Brně se jako „reálná pomoc sportu“ nepočítá. Při vší úctě…