Chabá náplast pro Václava Havla.

Radnice Prahy 2 od roku 2004 udělením čestného občanství oceňuje osobnosti, které na území naší městské části žily anebo žijí a které se zapsaly do povědomí veřejnosti svými činy a úspěchy.

Na seznamu oceněných tak najdeme hrdiny 2. světové války, významné umělce, vědce, sportovce, politiky atd.

Jako zastupitel Prahy 2 jsem podal v dubnu loňského roku návrh na udělení čestného občanství Prahy 2 prvnímu polistopadovému prezidentovi Československa a prvnímu prezidentovi nově ustavené České republiky Václavu Havlovi. Tehdy mě ani ve snu nenapadlo, že tento návrh neprojde, resp. že se jím příslušné orgány samosprávy vůbec nebudou zabývat (!). Co se kolem mého návrhu v těch několika jarních týdnech roku 2018 odehrálo, paradoxně připomíná absurdní dramata Václava Havla-spisovatele…

Zhruba měsíc po podání návrhu zvoní mobil a radní pro kulturu Šolc mi pokládá dotaz, zda bych návrh nestáhnul. V šoku se ptám na důvod a dozvídám se, že by tento návrh „mohl být vnímán jako politické zviditelňování“. Příliš tomu nerozumím, ale když se v příštích dnech do mailové korespondence se stejným požadavkem aktivně zapojí i starostka Černochová, konečně mi secvakne, v čem je kámen úrazu! … Čestná občanství Prahy 2 se totiž budou udělovat několik týdnů před podzimními komunálními volbami a předávání se budou účastnit i jednotliví navrhovatelé. V tomhle konkrétním případě, na který by zřejmě byla upnuta mediální pozornost, by to byl opoziční zastupitel a politický konkurent ODS, tedy starostky. Václav Havel má tedy evidentně smůlu, že udělení čestného občanství nenavrhla ona, nepochybuji, že v tom případě by vše proběhlo hladce.

A tak dostávám ultimátum: Během pár dní musím zajistit souhlas paní Dagmar Havlové. Přitom je absurdní, že více než měsíc, který od podání návrhu uběhl, tuhle věc radnice vůbec neřešila. Mohl jsem být vyzván obratem, abych návrh o souhlas doplnil, přestože jsem naivně předpokládal, že v případě takto výjimečné osobnosti, osloví rodinu přímo starostka Prahy 2 a nikoli řadový zastupitel…

Paní Dagmar Havlovou, která se v těch dnech léčí po operaci, tedy písemně oslovuji, nicméně starostka a radní záležitost briskně „zaříznou“, aniž by čekali na (velmi pravděpodobně kladnou) odpověď. Dostávám informaci, že dle „doporučení právníků“ nebude Praha 2 od této chvíle čestná občanství in memoriam udělovat… Parádní ostuda radnice, kterou radní Šolc řeší vysvětlujícím dopisem paní Havlové a návrhem na vytvoření pamětní desky na domě na Rašínově nábřeží, kde pan prezident dlouhá léta žil a tvořil.

Pamětní deska Václavu Havlovi bude odhalena 18. 12. 2019 a řada politiků z Prahy 2 (pochopitelně se starostkou Černochovou v čele) si možnost „politicky se zviditelnit“ určitě nenechá ujít. Já osobně jsem velmi rád, že městská část, kde žiji a kde jsem zastupitelem, konečně alespoň takto uctí  jeho památku. Hořká pachuť z nechutného politikaření ovšem zůstává. Povzbuzením snad budiž, že velké politické osobnosti, jakou Václav Havel bezesporu byl, zůstanou v našich myslích věčně, zatímco za politickou šmírou spadne opona, aniž by po ní štěkl pes.