Můj rozhovor provedený pro publicistický portál Skutečnosti.cz. Pan Chaloupka je veřejností považován za velkého kritika sociálního systému, kromě toho velmi často upozorňuje na pozitivní diskriminaci. Vzhledem k tomu, že se jedná o společensky diskutované téma, rozhodli jsme se našim čtenářům zprostředkovat rozhovor právě s dnes již bývalým poslancem za Věci Veřejné, Otto Chaloupkou.
1. Je o Vás všeobecné známé, že jste velkým kritikem sociálního systému. V čem tedy vidíte největší problém?
Sociální systém tak, jak je dnes nastavený, nemotivuje nikoho k práci, k tomu, aby se sám snažil vzít na sebe zodpovědnost za svůj život. Je to jednoduché ověřit na kalkulačce MPSV, kde na příkladu rodiny se třemi dětmi zjistíme, že pokud tato rodina má čistý příjem ze zaměstnání Kč 20.000,- a má čas a nervy vyběhat si příplatek na bydlení, bude její celkový měsíční příjem pouze o Kč 3.000,- (!!!!!!!) vyšší, než sociální dávky u stejné rodiny, kde nikdy nikdo nepracoval. To je nehoráznost. Nehledě na to, že rodina, kde oba rodiče pracují a zodpovědně se starají o děti, nemá moc času vyběhávat sociální dávky, a taky často ze studu ani takové dávky pobírat nechce, kdežto rodina povalečů má času dost a neštítí se dávky si vydupat. Takže se jednoduše může stát, že ti, co nikdy nepracovali, mají lepší finanční podmínky, než zodpovědní, pracující lidé.
2. Jaké navrhujete řešení?
Úpravou zákonů o sociálních dávkách, zpřísněním podmínek, navázáním vyplácení dávek na určité povinnosti, (Většina lidí přece za svou mzdu MUSÍ vykonávat nějakou činnost), postihem příjemců dávek za nedodržování pravidel.
3. Myslíte si, že by mohlo být řešením omezit sociální dávky a vázat je více na nějakou provedenou práci?
Nejde ani tak o omezení dávek. Spíše je nutné příjemce dávek motivovat k nějakému pokroku, k hledání cesty ven ze systému. Není možné brát peníze a nic nedělat. Je nutné u těchto lidí začít budovat nějaké návyky, pocit zodpovědnosti, přimět je k získání pracovní kvalifikace, uvědomit si, že oni jsou ti, kteří se musí přizpůsobit společnosti, ne společnost jim.
4. Máte Vy osobně nějaké zkušenosti s pozitivním rasismem?
Žil jsem mnoho let v USA. Tam se začal utvářet můj názor na „rasismus“. Tam jsem zjistil, že rasismus dnes existuje především v té obrácené formě. Že v USA byli ti původně „utlačovaní“ tak dlouho a tak intenzivně a bezmyšlenkovitě zrovnoprávňovaní, až byli „přerovnoprávnění“. A tady v ČR se to nebezpečně rychle podařilo také. Velká část „utlačovaných“ a „diskriminovaných“ obyvatel této země se naučila v tomto pokryteckém a „politicky korektním“ systému manévrovat, nabalila na sebe spoustu parazitů ve formě právníků, „ochránců“ lidských práv a dalších „zrovnoprávňovatelů“, kteří pod hlavičkou nespočítatelného množství různých „neziskovek“ čerpají desítky miliard z obcí, krajů, státu a EU, aniž by udělaly minimum pro to, co deklarují jako svou činnost, tedy začlenění menšin do společnosti. Jediné, co se jim podařilo, je vypěstování další generace nevzdělaných a nebezpečných pobíračů sociálních dávek. Většina těchto organizací má jen jediný zájem, a tím je udržování a posilování názoru evropských zemí, že ČR je xenofobní a rasistická země, kde je možné terorizovat menšiny. Pak je možné čerpat miliardy na potírání tohoto vymyšleného rasismu. Je to skvělý business.
5. Které ochránce a právníky máte na mysli?
Nemluvím o konkrétních jménech, mluvím o nespočtu organizací čerpajících peníze na svoji činnost z obcí, krajů, státu ale i EU.
6. Velmi často ve svých písemných projevech mluvíte o „romské/cikánské otázce“. Myslíte si, že se jedná pouze o problém této menšiny? Neměly by se problémy řešit globálně?
Žijí u nás Vietnamci, Ukrajinci, Američané,… Každý z nich se nějakým způsobem dokáže začlenit, přizpůsobit. Co k tomu víc dodat? Snad jen to, že s podobnými narůstajícími problémy se potýká stále více zemí.
7. Změnilo se něco k lepšímu za tu dobu co jste ve funkci?
Ne, nezlepšilo. Naopak. Požadavky části romské menšiny se stupňují, vynucování si výhod přechází v agresi, roste počet a brutalita fyzických ataků, policie nechrání oběti, čímž útočníci nabývají přesvědčení, že jsou v právu. Zákonitě se to projevuje v náladě obyvatel a situace se brzy stane neudržitelnou. Jedinou cestou je změna zákonů a přísnější tresty za trestné činy, bez ohledu na barvu pleti.
8. Co jste konkrétně Vy doposud navrhoval?
Mám před dokončením změny zákonů o dávkách v hmotné nouzi. Jejich obsah jsem zveřejnil před pár dny. Na finální verzi stále pracujeme, ladíme detaily.
9. Proč tato iniciativa přichází až teď před volbami? Mnozí se mohou domnívat, že se jedná o účel.
Když jsem začal pracovat na těchto změnách, nikdo netušil, že volby budou dříve než v květnu 2014. Spojovat toto s předvolební aktivitou je přinejmenším pošetilé.
Děkujeme Vám za velmi přínosný a zajímavý rozhovor!
