Jsem už unavený z neustálého osočování ČR z diskriminace Romů

Na plenárním zasedání Rady Evropy ve Štrasburku se minulý týden mimo jiné projednávalo téma „Konec diskriminace romských dětí“. Nadace Open Society, v souvislosti s touto problematikou, představila na půdě Rady Evropy svoji výstavu a brožuru, které velmi lživě a agresivně popisuje Českou republiku jako rasistickou, k Romům velmi nepřátelskou zemi. Česká republika byla tvrdě obviněna z diskriminace Romské menšiny, proto jsem vystoupil na plénu na obranu České republiky. Pokud bych neřekl přímo, jaká je situace s Romy v ČR, já, neřekl by to nikdo.  Níže si můžete přečíst celý přeložený projev, který jsem přednesl na plénu Rady Evropy: 

Pane prezidente, dámy a panové,

Byl jsem požádán, abych zde s tímto nevystupoval. Téměř jsem poslechnul. Ale včera Rada Evropy umožnila distribuci této brožury o (útlaku Romů v ČR), plné lživých a falešných informací.  Ať se stydí ti, kdo jsou za toto zodpovědní. 

Politická korektnost brání efektivnímu řešení problému. Přináší pouze spoustu nepoužitelných řečí. Bez jakýchkoliv pozitivních výsledků. Tedy pokud někoho urazím svoji politickou nekorektností, neomlouvám se. 

Rad bych vyjádřil svůj pohled na diskriminaci Romů v Evropě. Rozumím a jsem schopen věřit, že v některých zemích Evropy jsou Romové diskriminováni a pronásledováni. A jsem přesvědčený, že to není správné, že je to špatně, a je nutné tento problém řešit. Jsem už ale unavený z neustálého osočování České republiky z rasismu a xenofobie.

Ve své nedávné zprávě Agentura EU pro Základní práva analyzovala situaci Romů v 11 členských zemích včetně dostupnosti a úspěchu Romů ve vzdělání a zaměstnání. Česká republika má největší procento Romů s dokončeným vzděláním a také největší procento Romů v placeném zaměstnání. 

Česká republika investuje velké množství peněz do zlepšení životních podmínek Romů a do snahy o jejich zařazení do společnosti, zatímco penze pro důchodce, kteří celý život pracovali, jsou snižovány až na nejnižší přežitelnou úroveň. Na druhé straně více a více peněz se investuje do programů podporujících Romy. Ale to nefunguje, jak bychom si přáli.

 Důležitý fakt je, že Romové vyžadují, aby se společnost přizpůsobila jim. A to není v žádném případě akceptovatelné.

 V České republice jsou všechna opatření, navrhovaná  rezolucí, víceméně aplikovaná již dlouhou dobu. Ale mnoho Romských rodičů nemá zájem, aby jejich děti chodily do běžné školy, a to ani v případě, že dítě má všechny předpoklady pro vzdělání v běžné škole. Vyžadovalo by to pro ně více zodpovědnosti. Plus takové vzdělané dítě by se někdy v budoucnu  muselo živit prací. A to je samozřejmě finančně méně výhodné, než závislost na stávajícím štědrém sociálním systému České republiky. 

Dámy a panové, Česká republika není diskriminační vůči Romům. Mnoho z nich pracuje, vychovává  děti a jsou součástí společnosti. Toto jsou Romové, kterých si musíme vážit a které musíme podporovat. Jsou důkazem toho, že když chtějí, tak mohou.  V diskriminační a xenofobické společnosti by nebyli romští učitelé, herci a podnikatelé. Ale my máme úspěšné Romy v ČR. My nejsme rasisté.

Jaký je tedy závěr? Česká republika dělá maximum pro zlepšení životních podmínek Romů. Ano, určitě je možné to dělat efektivněji.  Ale pokud se nedostavují žádané výsledky, hlavní vina leží na Romech samotných. Ono je velmi složité pomáhat někomu, kdo pomoc odmítá.

Dámy a pánové, pokud má někdo pocit, ze Česká republika dostatečně nepodporuje začlenění Romské menšiny do společnosti, bude mi potěšením zajistit financování jejich přestěhování do vaší země. Poté budu se zájmem sledovat, jak si vy s tímto problémem poradíte. Jiné řešení nevidím.

Originální projev v anglickém jazyce zde: http://www.assembly.coe.int/Main.asp?link=/Documents/Records/2013/E/1304231530E.htm