Ministr české vlády, člen Horní komory Parlamentu ČR a kandidát obhajující svůj senátorský post. Z vlastní zkušenosti se musím ptát, jak to má pan Dienstbier se svým americkým občanstvím. Pokud jej totiž stále drží, pak je to vědomé a příkré porušení zákonů Spojených států amerických. Lze takovému člověku věřit, že skutečně ctí zákony své země?
Stejnou situaci jsem řešil před čtyřmi lety i já. Jako americký občan a zároveň novopečený člen Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jsem stál před otázkou, zda porušit či neporušit zákony USA. Pro český právní řád americké občanství senátora či poslance žádný problém, ale v Americe to problém je. Amerického občanství jsem se tedy vzdal. Podle amerických zákonů totiž nesmí být americký občan členem zákonodárného sboru jiné země. A co na to Mr. Dienstbier?
Je velmi pravděpodobné, že si český pan ministr a senátor své americké občanství stále ponechává. Tak je ostatně psáno i v jeho profilu na Wikipedii a rovněž to lze dohledat z otevřených zdrojů. Pokud to tak opravdu je, pak se ptám. Jak lze věřit člověku, který vědomě porušuje zákony jedné ze svých zemí? Udělal to jednou, udělá to i podruhé. Ostatně jeho kroky, které tento dvoukolejný člen české vlády a rovněž obhajující senátor ve své funkci podniká, jasně svědčí o tom, že mu je názor i osud slušných občanů České republiky ukradený. Jak jinak si vysvětlit jeho diskriminační návrhy na plošné oddlužení Romů, udělení volebního práva cizincům (jak by asi vypadalo zastupitelstvo v Karlových Varech?), jeho neochota jakkoliv pomoci terorizovaným lidem ve Varnsdorfu, Rumburku, Jirkově a mnoha dalších místech či „úžasný“ nápad na ustavení kvót na počet žen na volebních kandidátkách i v řídících funkcích.
