Tento týden Ústavní soud v Brně rozhodl o naší/senátorské ústavní stížnosti na zrušení majetkové vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Soud rozhodl a naši stížnost zamítl. Církevní restituce obstály. Musím říct, že mě verdikt Ústavní soudu příliš nepřekvapil. Od minulého jednání, kdy soud zamítl vyslechnout všechny svědky, jsem toto rozhodnutí očekával.
Soudci ovšem velmi poctivě vyškrtli ze zákona slovo "spravedlivé". To jinými slovy znamená, že církevní restituce se tak zřejmě nemusí vztahovat na znárodněný majetek. Jsem potěšen, že toto slovo bylo odstraněno, protože o spravedlivosti skutečně nemůže být slov. Jedná se totiž o tunel, který nemá obdoby. Tento způsob vracení/ darovaní majetku církvím považuji za sprostý a zlodějský. Vláda pana Kalouska si prosadila tento zákon násilím s plným vědomím toho, že se jedná o tunel. Bohužel církvím se nedá vytknout, že páchají něco nezákonného. Nicméně jednají absolutně nemorálně. U těchto reprezentantů duchovních a spirituálních otázek je to o to výraznější, protože mají být vzorem mravní síly a duchovní čistoty. Nehledě na to, že mě vyvstává při této příležitosti na mysli desáté přikázání- nepožádáš statku bližního svého.
Sečteno a podtrženo. Je to šílené a tragické. Církve získají majetek a náhrady v celkové výši 134 miliard korun. Ve svém boji se ale nevzdávám, hledám cesty legislativní formou, jak tyto nemorální a nemravné restituce omezit.
