Měl jsem možnost poznat jiný stát než je Česká republika a to Itálii. Jako dospívající kluk na základní škole jsem se více méně ze dne na den dostal do Itálie, kde moje matka získala dobrou práci a tak jí to táhlo tam. V té době jsem neznal ani italštinu, ani jsem neznal jejich mentalitu a vlastně jsem o tomto státě nevěděl nic víc než to, co nás naučili ve škole. Poslední ročník základní školy jsem tedy po domluvě s ředitelkou studoval ze zahraničí.
Žili jsme ve městě Marina di Ravenna, které je přímo u moře. Bylo to poprvé co jsem začal poznávat i jinou Itálii - tedy jak jsem tomu říkal já - arabsko-africká Itálie. Pláže, bary, obchody, vlastně všude se vyskytovali i arabové, černoši, asiaté, Albánci, Makedonci a další. I když jsem sám poloviční arab, nepůsobilo to na mě zrovna kladným dojmem. Při cestování v městské hromadné dopravě jsem nenarazil pomalu na nikoho jiného než na černochy, kdekoliv jsem zašel do baru vysedávali arabové, hrající karty, automaty a vlastně aspoň to málo co jsem věděl o muslimech se neslučovalo s tím co jsem viděl.
Postupem času jsem se seznámil s klukama co byli z Tunisu. Občas jsem s nima šel ven, občas si zahrál fotbal. Všichni mluvili dobře italsky, byli velmi dobře oblékaní, stále měli peníze a vlastně to nevypadalo, že by jim cokoliv chybělo. Postupem času, když jsem dospíval a poznával situaci více do hloubky jsem zjistil, že VŠICHNI , podotýkám všichni prodávali drogy. Albánci zásilky pašovali do Itálie, kde to pak za nějakou menší cenu prodávali arabům, kteří to pak prodávali Italům. Málo kdy jsem se setkal s tím, že by ti co drogy prodávali je i brali, spíše to dělali pro peníze, které následně odesílali přes Western Union svým rodinám s kterýma si občas povykládali přes Skype. V těchto městech bývá mnoho kaváren s počítači, které výhradně využívají právě přistěhovalci.
Měl jsem tam jednoho kamaráda, jménem Abd Monam, který se do Itálie dostal díky tomu, že zaplatil v Tunisu 2000$, aby na lodi mohl přicestovat do Evropy. Tenhle kluk se lišil tím, že tak nějak chápal sám sebe jako toho co sem nepatří. Ano, prodával drogy, dělal trestnou činnost, ale měl dobrý srdce a vlastně i on se stal obětí ve své vlastní zemi, ale o tom psát nechci. Díky Monamovi jsem poznal mnoho věcí. Ještě dnes si pamatuju, když jsem se ho ptal, jestli je muslim. On odpověděl že ano. Aha? Ať už to byl dobrák jak chtěl, prodával drogy, dokonce právě on je i bral, spával s prostitutkama a nevšiml jsem si jediného náznaku, že by chtěl svůj život změnit. Ty peníze na to měl, stejně jako je měli jeho krajani.
Měl jsem známé i mezi Italama. Jeden z nich, majitel baru, super chlápek se smyslem pro humor - jmenoval se Andrea - měl však na tyto lidi jiný názor. V jeho baru denně musel řešit rvačky dealerů, opilých arabů (prý muslimů), pomalu každý týden musel nechávat zasklívat okna, pomalu denně musel volat policii, která problém řešila krátkodobě, protože tam je opět vše o penězích. Stačilo zaplatit nějakou větší pokutu a mírumilovný (prý) muslim, prodavač drog byl na svobodě. Bylo tam i mnoho černochů, ale ti většinou tuto trestnou činnost nedělali. Oni měli svoje obchůdky s jejich oblečením, jídlem a telefonníma budkama.
Je to už nějakou dobu, co v Itálii nežiji, za tu dobu jsem však začal získávat více informací o muslimech, o arabských zemích a o problému, který se dnes tak v Evropě řeší a to je - kolonizace, arabizace, islamizace Evropy. Dnes to vidím opravdu jinýma očima. Zamyslel jsem se - sakra, jestli tohle bylo před 7 lety v Itálii, jaký to asi bude dnes?
Před rokem jsem Itálii navštívil - dokonce to stejné město kde jsem žil a změna byla opravdu viditelná. Mnoho barů už vlastnili cizinci, Italové tam všechno prodali a raději se od tam odstěhovali, protože život s lidma, kteří se absolutně nechtějí adaptovat nebyl vůbec jednoduchý. Prodej drog už nedělají ti cizinci, co tam byli dřív - protože je pochytali, pozavírali nebo deportovali, ALE na jejich místa se dostali "jejich" lidé. Buď to byl bratr, nebo kamarád, nebo prostě jen další uprchlík z Tunisu, Maroka nebo Alžíru. Tyto tři země mají největší zastoupení na trestné činnosti v Itálii. Libyjců jsem tam moc nepoznal a když ano, byli to podnikatelé, kteří si nežili špatně - neviděl jsem žádné tisicovky Libyjců co by emigrovali do Itálie jak píšou některá média - asi si to pletou s Tunisem.
Syřani, Saudové a další arabské země tam měli minimální zastoupení. Několikrát jsem poznamenal, že šlo o muslimy. Proč? Chtěl jsem tím říct, že pokud je někdo muslim - nebude dělat tyto věci a to především prodej drog, který je tak moc v arabských zemích popíraný, ale mám pravdu? V Afghánistánu, leč to není arabská země se pěstují drogy opravdu ve velkém. Muslim, který má bradku až po hrudník, jeho manželka, která nosí celý den burku a tak dále mají na své zahrádce velký kobereček k modlení a hned vedle jim roste ópium. Je tohle muslim? Pokud se jich zeptáte, proč to dělají tak vám odpoví, že na paprice nebo na pšenici nic nevydělají a že to není hřích, protože je to jen nástroj jak zničit lidi, kteří drogy vyžadují a to je bohužel z velké části Evropa. Jejich vůdcové jim to povolili, protože by to tak podle nich chtěl i velký Alláh.
Musím přiznat, že čím více se o islámu dočítám a zjišťuji informace, tím víc vidím, že je to jeden velký, politicko-náboženský kruh, který využívají vůdcové pro vlastní zájmy toho, aby pěstovali v lidech nenávist a za ni i zemřeli. Nejsem muslim, ale pokud bych jím chtěl být, nejspíš bych dodržoval jen těch několik správných bodů, které jsou pro správný život důležité. Pokud by mi někdo řekl, že musím zabít toho kdo není muslim, nejspíš bych musel spáchat sebevraždu, protože sám bych nevěděl co to vlastně muslim znamená.
Dnes se ptám - bude to takhle jednou i v České republice? Možná že nebude, protože ČR si s výrobou a prodejem drog poradí samo - tedy chci říct, že typ těchto cizinců u nás bude ojedinělý. Naše země a postupně i další země Evropy však začínají řešit jiný druh problému - a to MULTI-KULTURALISMUS. Zkusme se nad tím zamyslet nějak objektivně a logicky. Máme několik arabských zemí, každá země má nějaký svůj kraj a v každém tom kraji jsou města. Například v Iráku narazíte na město, kde jim tamní vůdce dovolil v době Ramadánu kouřit a o desítek kilometrů je další město, kde je to zakázané a tak bych mohl pokračovat dál. Zkusme vzít z každé oblasti arabského světa deset jejich obyvatel a ubytovat je v ČR. Co by se tak asi stalo? Já si myslím, že by to bylo katastrofální. Když vidím, jak je to dnes - řekl bych, že se svoji lidé se svýma nakonec vždy spojí a jediným záchytným bodem pro všechny je jejich víra, jenže které odvětví té jejich víry si vyberou? Věřím tomu, že v Evropě se tito imigranti setkávají s rasismem, s xenofóbním přístupem - to v těchto lidech probuzuje nenávist, kterou jim jejich vůdcové ještě když žili ve své zemi učili a nakonec se rádi přikloní k radikálnímu islámu. Samozřejmě, že nechci házet všechny do jednoho pytle. Znám i takové arabské rodiny, které se 100% adaptovali a jsou to super lidé, ale těch je opravdu málo.
Žiji v Brně a jak se ví, máme tady mešitu. Znám zakladatele této mešity, znám i lidi, kteří se tam chodí modlit. Ze svého pohledu je však poznávám jako lidi a nezajímá mě jaké mají vyznání. Mají své směnárny, své obchůdky a řekl bych, že s nima není problém, alespoň jsem si za celou dobu nevšiml, že by zde vykonávali nějakou trestnou činnost. Jelikož chci být však objektivní musím napsat, že mnoho z nich mě zklamalo. Zklamali mě jako lidi, kteří propagují svou víru v cizím státě s jinou kulturou s tím, že i jejich kultura nám může nabídnout sebepoznání, že jejich přesvědčení je správné a chtějí lidem ukázat, jaký je pravý islám, ale sami se podle toho mnohdy nechovají. Je to stejné jako s křesťanama. Mají své kostely, mají svou víru a vyznání, ale jako lidi jsou mnohdy podrazáci, lháři, podvodníci a tak si říkám, že to není o tom čemu lidé věří, ale je to o tom, jací lidé jsou.
Můj názor je ten, že je nepřístupné, aby někdo využíval demokracii Evropy k tomu, aby mohl propagovat svoje zájmy, které pak na původní kulturu obyvatelstva mají vliv a nakonec zjišťujete, že jejich demokracie (jestli se tomu tak dá říkat) s tou naší nemá nic společného. Jak je vůbec možné, že někdo tuto myšlenku podporuje, ale neuvědomuje si kde je pravda. Co za tím stojí? Solidarita? Peníze? Moc?
Já osobně, kdybych o těchto věcech mohl rozhodovat bych před tím, než zde někdo v České republice začne prosazovat svou kulturu - ho seznámil s tou naší. Nechal bych každého imigranta projít alespoň rokem povinné školní docházky, aby se seznámili s naší kulturou a dějinami. Aby se to vyrovnalo, i já bych studoval tu jejich a až po té bych jako demokratický člověk mohl společnými silami najít kompromis, ale určitě bych nenechal nikoho jen tak v Brně postavit mešitu, která slouží pouze pro ty, kteří naši kulturu nepřijímají a jestli říkají že ano, tak lžou. Proč lžou? Z vlastní zkušenosti znám názory těchto lidí. Mnoho z nich mají plnou pusu řečí o tom, jací jsou Češi, jak chlastají, drogují, prostituce, korupce, zloději atd. - pokud znají jen tyto lidi, nejspíš se mezi takovými lidmi pohybují a nebo ty dobré lidi neznají a důvod? Naše kultura je nezajímá. K té mešitě. Hned vedle takové mešity bych postavil gay klub a křesťanský kostel - opravdu by mě zajímalo, jak by se to těmto lidem líbilo. Myslím si, že né všem by se to líbilo a pokud ne - podobné kulturní spolky bych zrušil a nebo jim dal pravidla, který by museli dodržovat - co by k lásce ke svému Bohu neudělali? Každý má právo na vyznání a věřit čemu chce, ale nemůže si myslet, že bude měnit mentalitu a kulturu národa, který tu byl dávno před ním. Co si o tom myslíte vy?
