Školné na vysokých školách

Dotkne se bez rozdílu každého, kdo bude chtít jít na vysokou školu. Zatím není schválené, ale nikdo proti němu nijak zvlášť nevystupuje. Je však správné?

Ministr Dobeš označil současný systém za asociální. Cituji pana ministra:„Klempíř dnes ze svých daní platí vysokoškoláka.“ Ano platí a co je na tom? Stejně tak je z jeho daní složen váš plat, pane ministře, a ostatních zákonodárců a zaměstnanců státní správy. Vezměme si daň, kterou zaplatí klempíř z Karlovarska. Tato daň, kdybychom ji sledovali, může například doputovat do balíku peněz na stavbu dálnice na Ostravsku, kde pro něj nebude mít vůbec žádný užitek.

Pane ministře, můžete ještě navrhnout, aby se platilo školné na gymnáziu. Klempíře s výučním listem nějací gymnazisti taky zajímat nebudou. Povinnou školní docházku už přece mají za sebou.

„Současný systém je asociální.“ A ten nový nebude? Na vysokou školu se dostane jen ten, kdo na to bude mít, kdo si bude moci dovolit platit nejpravděpodobněji 10 000 korun za semestr. Tímto se vracíme zpátky do minulosti, kdy mohli studovat jen ti bohatí a nezáleželo na tom, jestli byli chytří. Zatímco chudí se naučili číst, psát a počítat a tím to pro ně skončilo, i když třeba byli chytří a mohli studovat. Domníval jsem se, že dnešní doba už je natolik vyspělá, že může nabídnout studentům bezplatné studium včetně vysokoškolského.

„Na školné budou půjčky.“  Ať se nám jen vysokoškoláci zadluží co nejdřív. Student vyjde vysokou školu – nemá byt, nemá zaměstnání, ale už má dluh. Tento typ vysokoškoláka by pak určitě mohl existovat a přesto se musí postavit na vlastní nohy. Pokud si dobře pamatuji, tak půjčky by se měly splácet, až dosáhne absolvent vysoké školy průměrné mzdy a pokud jí nedosáhne do svých padesáti let, tak mu ji stát odpustí. Ale kdo ví, jestli mu ji skutečně odpustí. Mít celý život dluh vůči státu asi není zrovna šťastný a pohodlný život.