O přímé demokraci se i na těchto blozích napsalo hodně, prosadit se však dá i bez vítězství ve volbách či projevů občanské nepokojenosti. Chce to (jak jinak) pouze čas a peníze.
Vážení pánové Babiš, Bárta a Okamura - propagujete přímou demokracií kde se dá. Nicméně stále u nás chybí robustní internetová aplikace, která by byla obecně použitelná pro různé samosprávné organizace - profesní sdružení, odbory, zájmová sdružení, bytová družstva či společenství vlastníků. Určitě by jste se o přímou demokracii významě zasloužili, pokud by jste takovou aplikaci pomáhali vytvořit a zavést do provozu. A určitě by se i podařilo nalézt organizaci, na které by se to dalo odzkoušet - minimálně "vaše" strany či občanská sdružení.
Jak si takovou aplikaci představuji? Měla by uživateli umožňovat hlasování pro více organizací. Organizace sama by si udržovala seznam členů. Každý člen by mohl být členem více organizací, ale pro hlasování a diskutování v nich by používal jediný nástroj.
Další charakteristikou je strukturovaná diskuze. Každý diskutér by si musel rozmyslet do jaké rozpravy svůj příspěvek zařadí. Jednotlivé návrhy by měly rozpravu pro výhody a rozpravu pro nevýhody. Další rozpravou by byly alternativní návrhy. Administrátor diskuze by z alternativního návrhu, který doslal velkou podporu, mohl udělat další oficiální variantu. Hlavní stránka diskuze k tématu by byla členěna následovně (Zvýraznil jsem červeně rozpravy, do kterých mohou diskutéři zapisovat.):
Úvodní slovo k hlasování
Varianta 1 - popis návrhu
rozprava – výhody rozprava - nevýhody
Varianta 2 - popis návrhu
rozprava – výhody rozprava - nevýhody
rozprava - alternativní návrhy
Přípěvky by se měly dát ostatními uživateli hodnotit. Defaultní řazení příspěvků v rozpravě by bylo podle hodnocení uživatelů. Dobře hodnocené příspěvky by byly zobrazovány na prvních místech. Každý by si mohl toto nastavení změnit, například nastavit si chronologické řazení příspěvků.
Dalším užitečným nástrojem v diskuzi by bylo nastavení si oblíbených a ignorovaných komentátorů. Více než vhodné by bylo používání fulltextových filtrů. Každý uživatel by si mohl nastavit, které výrazy jsou pro něj natolik nepřijatelné, že by si přál nevidět celý příspěvek. Myslím si, že tyto nástroje by čitateli umožnily zobrazit kvalitnější diskuzní příspěvky.
Bez čeho se to však neobejde je flexibilní zastupování. Představa, že se každý bude chtít trávit večery rozhodováním o kdečem, je opravdu lichá. Běžný uživatel by asi jen bral na vědomí maily o tom, že začalo nebo že se blíží ke konci nějaké hlasování. Pokud by ho však hlasování zaujalo, tak by mu nic nebránilo se vyjádřit v rozpravě anebo nějakou z variant zvolit. Pro zastupování by měl platit princip, že hlas zastupovaného má vždy přednost před hlasem zástupce. Zastupování by mělo být kaskádové, tzn. hlas zástupce mého zástupce by se započítal jako můj, pokud bych já a můj zástupce nehlasoval. A to by platilo pro všechny další úrovně. A proč flexibilní? Protože můžu kdykoliv svého zástupce změnit. Na rozdíl od zastupitelské demokracie.
Hledal jsem, zda podobná aplikace už existuje. Jeden z rozcestníků takových aplikací je na stránkách http://metagovernment.org. Jsou zde projekty, které počítají s tím, že si budou vzájemně vyměňovat data s hlasováními. Uživatel by si pak vybral, kterou aplikací bude hlasovat, a jeho hlas by se posléze přenesl do ostatních aplikací, zapojených do metagovernmentu. Myslím si, hlavní nevýhoda této filozofie v tom, že neexistuje jednotná rozprava. Pokud budu hledat komentáře ke schvalovaným návrhům, tak je budu zase hledat po všech čertech.
Podle mne je to dost odvážný koncept. Nedovedu si představit, jak se bude řešit přihlašování bez centrální autority, která bude přístupy řídit. Projekty počítají s OpenID, které se však ověřují mailovou adresou a každá fyzická osoba jich může mít nepočítaně. Bude se asi muset počítat s tím, že přístup do aplikací bude muset řídit nějaký státní orgán nebo jiná autorita, která oproti osobnímu dokladu ověří, zda osoba už do systému přístup nemá. Ideální by bylo napojení na státní registry, aby mohly být z aplikací vyřazovány přístupy zemřelých. Další problém vidím v čištění dat v případě zapojení chybné aplikace. Obávám se, že už by data do pořádku nedal nikdo. Na stránkách http://metagovernment.org je sice záložka standardization, ale obsah mi připadá dost skoupý. Není z něj jasné, která data by si jednotlivé aplikace vyměňovaly a v jakém formátu. Nejzajímavější je asi to, aby aplikace byly open-source, což je celkem rozumný požadavek. Zveřejnit kód aplikace, která pracuje s veřejným zájmem, zní logicky.
Zajímavý je požadavek na 80% limit pro schválení návrhu. Setkali jste se někdy s takovým limitem? Něco na tom asi bude, dokud je jazýčkem na vahách pár procent kolem limitu padesát procent, tak to může dopadnou jako na české politické scéně, kdy se opatření zavádějí a po volbách zase ruší. Při odvolávání někoho nebo něčeho by to snad dávalo smysl. Limit 80% by snad mohl přispět k větší stabilitě ve státě. Například k odvolání Kristýnky Kočí z pozice poslankyně by tento limit asi stačil. Podle mne není zase tak nutné v samotné schvalovací aplikaci jakýkoliv limit nastavovat a nechat na stnovách samotné organizace, jak s hlasováním naloží. Vypočítat to, že 63% je méně než 80%, snad dokáže každý.
Jinak jsem na metagovernment.org mou vytouženou aplikaci nenašel. Zajímavá je Votorola - ta má publikována schémata fungování aplikace, ale myslím si, že z toho dělají větší vědu, než si úloha zaslouží. Aplikace by měla na ovládání být co nejjednoduší, třeba jako facebook. Nějaké demo jsem také nenašel.
S čím bezezbytku souhlasím je to, že na celonárodní nebo nadnárodní úrovni se tyto aplikace prosadí až poté, co se osvědčí na menších celcích. Až zkrátka bude běžné, že schůze bytových družstev, profesních a zájmových družení, politických stran nebo i obecních zastupitelstev budou trvat několik minut a pouze se zde formálně schválí to, co bylo důkladně probráno v internetové aplikaci. Určitě by to umožnilo důkladnější prodiskutování jednotlivých rozhodnutí s ušetřením času většiny zúčastněných. Pokud by aplikace byla dobře udělaná, tak by zjednodušila práci i představitelům těchto organizací. A především by u běžných uživatelů zvýšila spokojenost s příslušnou organizací a na celonárodní úrovni posílila sounáležitost se státem a právním řádem.
