Zloděj křičí „chyťte zloděje“

To, co předvádí po světě zuřiví muslimové, lze označit za jistou formu fašismu. Jejich chování připomíná začátky nacistických bojůvek SA. Oficiálně se fašismus zrodil v Miláně 23.3.1919. Od této chvíle začal Mussolini nazývat své hnutí Fasci di Combattimento, což přibližně znamená cosi jako "bojová bratrstva". Nepřipomíná vám to Muslimské bratrstvo?

Vyznavači islámu jsou připraveni zabíjet a zapalovat ambasády kdykoli je k tomu vyzvou jejich duchovní vůdci. Záminkou může být každá negativní poznámka na adresu zakladatele jejich náboženství. Sami ovšem mohou hanět jiná náboženství podle libosti, lhát a překrucovat pravdu.
Islámští duchovní běžně označují věřící židy za „potomky prasat a opic“ anebo obviňují rabíny ze zfalšování Bible. Šíří po světě primitivní lži např. o tom, že prý na Chrámové hoře v Jeruzalémě nikdy židovský chrám nestál, že celý Jeruzalém byl vždy arabským městem apod. S politickými lžemi to je stejné.
V roce 1967 dobyl Izrael území v Judeji a Samaří, které v roce 1948 protiprávně obsadila jordánská armáda. Toto území totiž správně přisoudila Liga národů židovskému národu jako jeho prastarou vlast. Proto obsazení tohoto území v roce 1948 od Jordánska byla okupace „par excellence.“ Co však z toho udělali Arabové? Označili v červnu 1967 osvobozenou Judeu a Samaří izraelskou armádou za „okupaci.“
Islámští duchovní napodobují činy fašistické ideologie nacistů a komunistů. Jejich vůdcové byli rovněž rychle hotovi s každým, kdo je kritizoval: zavřít nebo zabít! Židovští a křesťanští experti podrobují sami svá svatá Písma kritice. Islámští duchovní však za kritiku koránu nebo Mohameda ihned vyhlašují nad autory kritiky trest smrti. To nedělali nacisté ani komunisté. I oni některé protivníky nejdříve uvěznili.
Západ si s islámskou arogancí neví rady. Dělá si naději, že si nakloní muslimské země na svou stranu. Jaký je výsledek? V mnohých islámských probíhá cílená genocida křesťanů. Kde dnes teče krev, kde se válčí? Samé islámské země. Muslimové zanechávají za sebou města v troskách, nutí stovky tisíc uprchlíků opouštět jejich vlast a Západ pak organizuje sbírky…
Z arabského jara se stala podle expertů arabská zima. Američané se podíleli na svržení svého dlouholetého spojence Hosního Mubaraka. K situaci po nástupu Muslimského bratrstva k moci řekl bývalý izraelský velvyslanec v Egyptě Zvi Mazel: „Egyptskou vojenskou diktaturu vystřídala diktatura islámská.“ O situaci v Sýrii se vyslovil dlouholetý izraelský velvyslanec v OSN Dore Gold: „Starý pořádek nahradil dnešní chaos.“
Jestliže se podaří islámským válečníkům svrhnout Assada, s největší pravděpodobností se obrátí proti jordánskému králi Abdullahovi II. a promění Jordánsko v další Hamastán. Ani v arabské autonomii není klid. Tamní nepokoje dělají starosti předsedovi Abbásovi, o kterém vyšlo najevo, že se podílel na masakru izraelských olympioniků v Mnichově v roce 1972. Jeho důvěrník Kifah Radaideh prozradil: „Náším cílem nikdy nebyl mír, ale celá Palestina.“
Ale ani muslimské nepokoje nejsou celosvětovým nebezpečím pro civilizované národy. Tím je vývoj v Íránu. Před 5 lety disponoval islámský režim 800 kg obohaceného uranu. Dnes má k dispozici až 6,5 tuny. Nedávná konference tzv. nezúčastněných zemí v Teheránu silně připomínala atmosféru 30. let v Německu. Nejvyšší islámský duchovní Chameneí opět označil Izrael za „rakovinový nádor“ a varoval, že „jediná atomová bomba udělá konečnou čáru za dějinami sionismu.“ Nikdo si neumí představit situaci, kdy by íránský režim předal atomovou zbraň teroristům.
„Izrael vyváží do světa vyspělé technologie, ne tyranie a terorismus“, řekl kandidát na post prezidenta USA Mitt Romney. Přesto protiizraelská propaganda neutuchá, spíše naopak. Kolik přátel Izraeli zůstává?