Žaloba na Izrael?

Ve včerejším pořadu Hyde park na ČT 24 vznesla jistá paní Svobodová dotaz na Dr.Romana Jocha: „Kdy už někdo podá žalobu na stát Izrael za genocidu na Arabech?“

Je zarážející, že v době internetu může být někdo zcela bez základních informací. Ledaže by vědomě šířil protiizraelskou propagandu. Jistě, každý nemusí mít počítač. Ale každý si může aspoň ve veřejné knihovně půjčit knihy ohledně problému, který ho zajímá. Připusťme, že ani na to tazatelka nemá čas. Dovoluji si tedy paní Svobodové odpovědět.
Termín genocida je složen z řeckého kořene slova génos (γένος) (narození, rasa, rod) a latinské přípony -cidium (zabít). Rozhodne-li se nějaké vládce či režim vyhladit nějakou etnickou nebo i náboženskou skupinu, dopouští se zločinu genocidy. Teď jen stačí doložit, který vládce nebo režim se takového zločinu dopustil. Historici tvrdí, že vyvražděním 1,2 milionů arménských křesťanů spáchali zločin genocidy Turci v letech 1915-1918. Nezapomeňme, že Turecko bylo spojencem nacistů. A teď k jádru otázky.
Po rozpadu turecké Osmanské říše (1299-1922) přidělila Liga národu (dnešní OSN) území tehdejší Palestiny Velké Británii, jako jedné z vítězných mocností. Území na východ od řeky Jordán mělo připadnout Arabům za jejich pomoc spojencům. Území západně od Jordánu se mělo stát vlastí židovského národa. Na arabském území se nesměli Židé usazovat, ale na židovské území se Arabové stěhovat mohli, lákala je větší životní úroveň.
Mezi židovskou a arabskou populací na území západně od Jordánu docházelo k náboženským nepokojům. Arabský nejvyšší duchovní, obdivovatel Hitlera, podněcoval nevzdělané Araby proti Židům. Ve snaze vyhnout se dalším střetům, navrhla v roce 1947 OSN rozdělit židovské území na dva samostatné státy: na stát židovský a arabský. Židé návrh přijali, Arabové to odmítli. Nechtěli se o Palestinu dělit, chtěli ji celou. Na tom se dodnes nic nezměnilo!
Necelých 24 hodin po vzniku Izraele, 14. května 1948, přepadly armády arabských zemí nově vzniklý židovský stát s cílem jej zničit. Arabové si naplánovali svou první genocidu. V říjnu 1973 naplánovaly arabské země druhou genocidu. Protože se Arabům nepodařilo zničit Izrael vojensky, rozhodli se pro plán „postupných kroků“, který praktikují dodnes. Vznášením stále nových požadavků torpédují mírové rozhovory a snaží se vmanévrovat Izrael do „nehájitelných hranic“, které experti nazývají „osvětimské.“ Teď od historie k dnešku.
Téměř denně odhalí izraelské bezpečnostní složky pokusy arabských teroristů ublížit izraelským civilistům. Není to Izrael, který má v programu zničení Gazy a arabské autonomie. Je to islámská teroristická rganizace Arabů Hamás, která má ve svém programu zničení Izraele násilím. Arabská autonomie předsedy Abbáse má v plánu totéž, jen na to tolik nespěchá. Arabské obyvatelstvo v Izraeli se těší větší svobodě a lepší životní úrovní, než ve všech sousedních arabských zemích. A jeho počet stále roste, takže kde ta genocida je?
Žvásty o genocidě Arabů jsou pustou protiizraelskou propagandou. Podobnou té o apartheidu. Např. dvě osobnosti z drúzské komunity, tedy z nežidovské, zastávají významné posty. Reda Mansour je izraelským velvyslancem v Peru a Majalli Wahabi je zástupce mluvčího v izraelském parlamentu. Arabský fotbalista Walid Badír je kapitánem týmu HaPoel Tel Aviv. Arabská zpěvačka Mira Awadová reprezentovala Izrael na Eurovizi v roce 2009 a Arabka Rona Raslanová se stala v roce 1999 Miss Izrael.