V roce 1874 zjistilo vedení věznice v New Yorku, že ve stejnou dobu se ocitlo v tomto vězení šest členů jedné rodiny. Následný průzkum mnoha generací této defektní rodiny odhalil smutnou pravdu.
V roce 1720 si vzal jistý nezaměstnaný alkoholik naneštěstí ženu „stejných kvalit.“ Zplodili 6 dcer a 2 syny. Do roku 1874, kdy začal výzkum, se mezi asi 1200 potomky objevilo:
- 310 bezdomovců
- 160 prostitutek
- 180 narkomanů a alkoholiků
- 150 kriminálníků, včetně 7 vrahů
Sociální instituce přišli tito delikventi na 1,5 milionu dolarů, což byla na tehdejší dobu obrovská částka.
Jako protiváha slouží jiný příklad. Byl proveden výzkum v rodině muže, narozeného v roce 1703. Tímto mužem byl Jonathan Edwards, hluboce zbožný muž, bývalý ministr a dobrý manžel i otec. Se stejně zbožnou ženou Sarah měli 11 dětí. Jonathan se také stal prezidentem univerzity Princeton a mezi jeho 1400 potomky se vyskytlo:
- 13 prezidentů univerzit
- 65 univerzitních profesorů
- 100 státních zástupců
- 32 soudců
- 85 spisovatelů
- 66 fyziků
- 80 politiků, včetně 3 guvernérů
- 3 senátoři
- 1 viceprezident USA
(ko - co dodat? Žalm 128, 1: „Požehnaný každý, kdo se bojí JHVH.“)
„Mozek narkomanů všeho druhu je jiný, zestárlý, závislost je nemocí mozku. Alkohol a drogy změní strukturu i funkci mozku“, napsal John Hoffman v knize Závislost.
