Nelze zranit city těch, kdo bezcitně zabíjejí děti, dospělé, znásilňují, loupí, sekají ruce i hlavy a vypichují oči. Takové zrůdy žádné city nemají. Ale jejich pýcha dosahuje nebes. Mohamed vštěpoval Arabům, že jsou „nejlepším národem, jaký kdy povstal na zemi.“ (korán, 3:100) Nacisté také povzbuzovali německý národ sloganem o Herrenvolku. Můžeme se potom divit, že se považovali za „pány světa“? Od arabských muslimů pak takové sebevědomé myšlení přešlo na všechny muslimy. „Islám bude vládnout světu“, takové nápisy nosí na pouličních demonstracích v Evropě muslimové.
„Arabové byli vždy divocí barbaři, libující si ve válkách“, napsal ve 4. století římský historik Ammianus Marcellinus. „Kultura násilí je zakořeněna hluboko v nás“, řekl jordánské televizi bývalý kuvajtský ministr komunikací Dr.Saád Bin-Tafla. Korán dal těmto barbarům jen náboženskou slupku. Čím přesvědčil Mohamed bohaté Kurajšovce, aby přijali jeho nové náboženství? Obavami z ekonomických ztrát. Mohamedoví následovníci totiž často přepadavali jejich obchodní karavany.
Dnešní kurajšovské oportunisty reprezentují různí arabisté, teologové a islámskými zeměmi dotované některé evropské i americké vysoké školy. Ti budou stále lhát, že masakr v Paříži neměl s islámem nic společného, že to byl výsledek sociální frustrace muslimské mládeže. Místo přiznat vinu islámu, hovoří o fanatismu arabských národů apod. Z obavy z dalších vražd pak prezident Hollande prohlásil, že „Islám je slučitelný s demokracií.“ Státníci se málem zapřisáhají, že jejich země nejsou „ve válce s islámem“, jen aby unikli zlobě a pomstě muslimů.
V očích skotského učence a státníka Sira Williama Muira (1819-1905) byly „Mohamedův meč a Korán nejúpornější nepřátelé civilizace, svobody a pravdy, jaké svět kdy poznal.“
„Z nitra Arábie se přihnali muži s meči a nastolili nového boha. Desítky klášterů a stovky svatostánků oněmělo v troskách, skropených krví“, napsal J. Brabenec v knize Ohnivou pouští na Sinaj.
V prvním století po Mohamedově smrti dobyli jeho souvěrci mečem polovinu světa. Vyhubili křesťanské sbory od Sýrie po Jemen, od Egypta, Etiopie po severní Afriku a všechny sbory v Malé Asii. Severní Afriku bránili až do 8. století před Araby polokočovní Berbeři. Severoafrická církev byla církví Tertuliána, Cypriána a Augustina. Měla přes 250 diecézí a na 600 biskupů. Dnes je toto území islámské.
Všichni jsme zděšení zprávami, že muslimské zrůdy vypalují celé vesnice v severní Nigérii. Ale pro pravověrné muslimy to je v pořádku, mají pro to příklad v koránu:
21:96- „Žádný národ, který jsme zničili, nesmí povstat znovu.“ 7:4 – „Kolik měst jsme zničili, v noci, když spali…“; Dnes tomu říkáme genocida!
Můžeme označit muslimské vrahy z Paříže za extrémisty a fanatiky, tj. za „krajně zaujaté pro svou víru“, ale oni se opírají a odvolávají na islám. Příznivci islámu by měli prokázat, proč ti vrazi jednají v rozporu s islámem jednoduchou metodou, veršem koránu. V islámských zemích vycházejí karikatury o Židech v oficiálním tisku velice často. Neslyšel jsem o jediné demonstraci v Izraeli proti těmto karikaturám.
Italský novinář Giulio Meotti napsal: „Teroristé v Paříži použili náboženské výrazy jako čest, víra, prorok a loajalita. Západ odpovídá výrazy svoboda, demokracie, právo, respekt a tolerance. Oni hovoří jazykem náboženským, my odpovídáme logikou. Oni používají náboje, my pochodujeme v ulicích.“
Všichni islámští teroristé vraždí ve jménu islámu a plní nenávisti vykřikují, že jejich božstvo je „největší.“ Osobně také upřednostňuji argumentovat náboženskou terminologii víc, než karikaturou. Reakce muslimů sice bude stejná, budou prskat nenávistí, ale lidé budou více informováni o podstatě islámu.
Arabové před Mohamedem uctívali mnoho bůžků, klaněli se slunci i měsíci (41:37), Alláha i bohyně al-Lát, al-Uzzá a Manát, které Mohamed označil v koránu za Alláhovy dcery (53:19-21). Později to vysvětlovat tvrzením, že mu ty verše našeptal satan. Nakonec Mohamed rozhodl, že se bude v Arábii uctívat jen jedno božstvo – měsíční bůžek Alláh. Kde je jistota, že mu satan nenašeptal celé poselství? Podle biblických zpráv obětovali pohané ďáblům (Žalm 106, 37; I.Kor.10,20)
Bůh Bible je láska (I.Jan 4,8), proto nemohl přikazovat useknutí rukou zlodějům, jak to přikazuje korán (5:38), bít ženy (4:34) ani nevyzývá k zabíjení nevěřících. Příkazů k zabíjení nevěřících je v koránu mnoho. Proto korán nepochází od Stvořitele, ale byl inspirován satanem. Z Mohameda byl vytvořen „kult osobnosti“, takže kdo chtěl s ním mluvit soukromě, musel podle koránu přinést dar (58:12). Návod ke korupci jak z omalovánky.
