Novináři by se měli snažit v popisu situace o co největší vyváženost. Břetislavu Turečkovi se to nějak nedaří. Od doby, kdy posílal články do levicového deníku Právo (dříve Rudé právo), zaujímá stále stejný postoj: proarabský a protiizraelský. Objektivních postřehů je poskromnu. Jeden by se divil, proč se ještě nepřestěhoval do Ramallahu nebo do Gazy a proč žije v Jeruzalémě.
Ve svém článku v Lidových novinách z 30.7.2014 položil hned v úvodu otázku, zda v Česku většinová podpora Izraele v konfliktu s Hamásem už není ztrátou soudnosti. Domnívám se, že podpora Izraele v boji s islámským teroristickým režimem slouží české veřejnosti ke cti. Izraeli totiž vyjádřil podporu téměř celý civilizovaný svět. Hamásu se dostalo podpory od islámského režimu v Íránu a dvou zemí, podporující islámské teroristy: Turecka a Kataru.
Tureček by byl zřejmě pro přísnější měřítko při posuzování role premiéra Netanjahua v konfliktu. Důvod? V Gaze umíralo mnoho civilistů. Je zbytečné argumentovat „lidskými štíty.“ Stačilo vyjádření dvou čelných představitelů Hamásu, že „milují s m r t, jako Izraelci milují život.“ Pro západní novináře arabské matky lomí rukama a pláčou, aby pro arabské deníky vyjadřovaly radost, že se jejich dítě stalo mučedníkem.
Nejdrzejším srovnáním novináře Turečka bylo přirovnání praxe Hamásu s využíváním civilních oblastí k bojům s židovským podzemním hnutím před vznikem Státu Izrael. Židé si prý také „schovávali štáby, radiostanice a arzenál v civilních domech a v synagogách.“ V čem je rozdíl? Židé z těch bytů a synagog nestříleli a ani Britové nestříleli na ty byty a synagogy. Novináři vědí, že mezi židovskými organizacemi, připravujícími vznik Izraele, byly dva tábory.
Ben-Gurion spoléhal na britskou ochranu před arabskými útoky a odmítal násilné odvetné akce. Proto umíralo zbytečně mnoho Židů. Po masakrech Židů koncem 20.let se druhý tábor rozhodl bránit a založil v roce 1931 ozbrojenou organizaci Irgun. Její členové podnikali odvety proti Arabům i Britům. Proti Britům proto, že Britové Židy před Araby nechránili, Arabům zbraně povolovali, ale Židy za držení zbraní trestali. Nadržování Arabům bylo už příliš okaté a vyvolalo spravedlivý hněv mezi Židy. Nebýt teroristického útoku Irgunu na hotel King David v Jeruzalémě, Britům by se z Palestiny ještě dlouho nechtělo. Je zřejmé, že oba židovské tábory přispěly svou měrou ke vzniku Izraele.
Není mi známo, že by Irgun podnikal útoky proti nevinným civilistům, že by vyhazoval do povětří autobusy, kavárny nebo tržnice. Zaměřoval se výlučně na vojenské cíle a na odvetné akce v reakci na arabské vraždění.
