Letnice - Vylití Ducha

Joel 3,1-2: „Vyleji ze svého Ducha na každé tělo...“ Tento verš je nosným textem pro pochopení problematiky Ducha.

– předně se výraz „vyliji“ neužívá pro osobu, nýbrž pro hnutí mysli jako např. „prchlivost“ u Oz.5,10 – nebo „rozhořčení“ u Ez.7,8

– pak je zřetelně napsáno „svého Ducha“, ne ducha někoho „třetího“. JHVH, Bůh Izraele nám dal svého Ducha, takže jsme účastni na „Jeho božské přirozenosti“ (II.Petr.1,4) Jestliže platí, že JHVH je totožný s Ježíšem Mesiášem, jsou věřící v Něho oním „vylitím“ doslova „napojeni“, neboť uposlechli slov Pána Ježíše – „Kdo žízní, ať přijde ke mně a pije…“ to řekl o Duchu – Jan 7,37-39. Takový člověk je potom s Pánem Ježíšem jeden Duch – I.Kor.6,17, poněvadž „pil z Jeho Ducha“ – I.Kor.12,13!

– jako „vylití Ducha JHVH“, tak rovněž „pití Ducha Ježíše Krista“ neodkazuje na nějakou třetí osobu. Řecké pít, je stejného základu jako pít mléko z I.Kor.3,2 - dávat pít- „zavlažovat“, jak to dělal Apollo v I.Kor.3,6, nebo podat vodu k pití Kristovým učedníkům.

Duch svatý, aneb „oblečení mocí z výsosti“ – Luk.24,49

Řecký výraz se používá pro obyčejné „oblékati.“

Řím.13,14: „Oblecte se v Pána Ježíše Krista a nevyhovujte svým sklonům, abyste nepropadali vášním.“

Ef.6,11: „Oblecte plnou Boží zbroj, abyste mohli odolat ďáblovým svodům.“

Kol.3,12: „Jako vyvolení Boží, svatí a milovaní, oblecte milosrdný soucit, dobrotu, skromnost, pokoru a trpělivost."

II.Kor.12,9: „A tak se budu raději chlubit slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova.”

Gal.3,27: „...kteří jste byli pokřtěni v Krista, také jste Krista oblékli.”


Dost jasno vnáší do problematiky Ducha svatého sám Pán Ježíš. Letnice, neboli „seslání Ducha svatého” opsal slovy, že učedníci budou o Letnicích „oblečeni mocí z nebes.” To částečně souhlasí s názory jedné skupiny křestanů, kteří hovoří o Duchu svatém jako o „neosobní moci.”

To je ovšem jen jeden pohled na problematiku Ducha. Velice důležitá je otázka, komu patří ona „moc.” Církevní tradice odpovídá: je to moc „třetí osoby trojice.”


Apoštol Pavel napsal do Korintu, že tou mocí, která spočinula na něm, podobně jako spočívala na některých osobnostech ve Starém zákoně, je moc Kristova. Aby to své vysvětlení apoštol ještě více objasnil, použil slova Pána církve o „oblečení.” Je evidentní, že křesťan „nemůže nosit” na sobě „dvě různé, od sebe odlišné osoby.” Pakliže křesťan oblékl jednou pro vždy Krista, potom s Ním zároveň obdržel Jeho moc nejen k novému životu, ale také k realizaci všech „duchovních darů.” Tím pro někoho „třetího” nezbývá žádný prostor.

Závěrem ještě důležitou zmínku. Jedna věc je teorie a druhá věc je praxe. Otázkou tedy je, zda mohu výše napsaná slova dokumentovat praxí apoštolů? Domnívám se, že naprosto spolehlivě.

Mar.16,20: „...Pán s nimi působil a jejich slova potvrzoval znameními.” Verš dostatečně přispívá k objasnění problematiky Ducha svatého. Pán Ježíš svou neviditelnou přítomností splnil slib, který dal apoštolům:

Jan 14,18: „...nenechám vás osiřelé, přijdu k vám.”

Mat. 28,20: „...já jsem s vámi po všecky dny až do skonání světa.”

„Vylití” Ducha svatého


Řecký výraz znamená naše české „vylití“. Ve Starém zákoně je použito pro „vylít rozhořčení“ nebo „vlití radosti do duše“ (Žalm 79,6;86,4)

Stejný slovní kořen mají výrazy pro „vylití krve“ (Řím.3,15), „vylití hněvu“ (Zj.16,1), „lití vína“ (Mat.9,17) nebo pro „prolití krve“ našeho Spasitele (Mat.26,28) Stojí za zmínku, že původní Boží zaslíbení z Joele používá v řeckém překladu stejný řecký výraz.

„Padl na ně Duch svatý“

Řecký výraz, pro „příchod Ducha“, neboli „padnout na někoho“ (Sk.10,44; 11,15) půjde jen ztěží vyložit, jakoby „třetí osoba“ na někoho mohla „padnout.“ Stejný výraz je použit pro „padnout kolem krku“ (Luk.15,20), pro „padla tma“ (Sk.13,11), pro „padla bázeň“ (Sk.19,17) nebo pro „obejmout někoho“ (Sk.20,10).


Duch jako pečeť


Duch svatý jako záloha je také pečetí. Kdysi byla pečeť něco jako „chráněnou značkou.“ (Zj.7,3; II.Kor.1,22; Ef.1,14;4,30)

Křesťané jsou zapečetěni jako majetek Boží, jsou tak chráněni samotným Bohem a Bůh je už nikdy neopustí.

„Hlavní službou Ducha svatého je zprostředkovat Kristovou přítomnost.“

Was sagt denn die Heilige Schrift?


Pokračování zde