K článku Františka Matějky

Není pochyb o tom že blogař František Matějka měl s církvemi nepěkné zkušenosti. Ale na druhé straně je přítelem Izraele. Jisté však je, že to svým článkem „Organizovaná náboženství jsou cestou lidstva do pekel“ přehnal.

Jeho nadpis je nepravdivý a zavádějící. Vím, o čem mluvím. Mám zkušenosti s církví od dětství, zejména pak 45 let v dospělém věku. Proto odpovídám Františkovi přátelsky: Mýlíš se Františku!

V každém národě jsou rodilí vůdci, reprezentanti, kteří jsou aktivnější, průbojnější a odvážnější než většina. Mnozí se raději nechají vést, než by na sebe vzali riziko vládnutí.  Erich Fromm psal o útěku od svobody a TGM zase o bolesti z myšlení. Organizované náboženství, nebo církevní instituce nejsou příčinou problémů. Tou je  l e n o s t  věřících.

Jednotlivý věřící si nemůže přeložit a vytisknout Bibli, nemůže si zřídit sirotčinec, nemocnici nebo školu. Církve to mohou a díky Bohu za to. Kdyby věřící přemýšleli a nebylí líní číst Bibli, nemuseli by věřit různým pochybným církevním naukám. Byli by si navzájem duchovními sourozenci. Sourozence si vážím, ale ruku mu líbat přece nemusím.

Nemá smysl psát o církevních přehmatech v dějinách. Kdo se chce o tom dovědět, má k tomu knihy od autorů katolických i nekatolických. Ale jen nepoctivec vylévá dítě i s vaničkou. Že některý lékař ordinuje opilý nebo zanechá pacientovi v břiše nějaký nástroj mě přece neodradí lékaře vyhledávat.

Bůh není, Františku, sprosté slovo ani ve 21. století. Buď si jist, že On si pořádek udělá. A mnozí budou nemile překvapení.

Článek Františka Matějky ze dne 4. května k přečtení zde: Organizovaná náboženství jsou cestou lidstva do pekel