Gazu lze nepochybně označit jako „hlavní město“ nepřátel státu Izrael. Na rozdíl od sekulárního Fatáhu, který plánuje konec Izraele po etapách, chtěl by islámský Hamás ukončit existenci Izraele okamžitě. Proto je Hamás ve válce proti Izraeli v přední linii a pomyslnou údernou pěstí antisemitů všech odstínů, kteří projevují o obyvatele Gazy dojemnou péči. Spojuje je nenávist k Izraeli.
Organizátoři současné provokativní plavby do Gazy odkryli karty ještě před vyplutím. Zúčastnili se v Istanbulu spolu s islámskými radikály ceremonie, na které byli přítomni přední teroristé, vůdce Muslimského bratrstva v Jordánsku Hamam Said a Mahmad Tzoalha a Sahar Albirawi z Hamásu, operující dnes z Velké Británie (!). Protiizraelské projevy byly odměněny potleskem. Izrael byl přirovnán k Hitlerovi, „stavějící dnes koncentráky v Palestině.“ Že účastníkům provokativní plavby nejde o „lidská práva“, ale o podporu teroristů z Hamásu, svědčí fakt, že odmítli předat Hamásu dopis od rodičů uneseného vojína Gilada Šalita.
S režimem Hamásu je Izrael ve válečném konfliktu. Proto je kontrola dopravy do Gazy v životním zájmu Izraele. Hamás se totiž snaží propašovat na své území co nejvíce zbraní v souladu se svým programem o ukončení státu Izrael. Zabránit zmíněnému dovozu zbraní je nejen právo, ale i povinnost izraelské vlády. Je to také v souladu s Mezinárodním právem a nikdo nemá právo takovou blokádu narušovat.
To ví všichni, kdo se snaží podporovat Hamás. Všechny lodě, směřující do Gazy se musí podřídit izraelské kontrole a v případě odmítnutí musí nést důsledky. Součástí izraelské blokády Gazy jsou rovněž stavební materiály, umožňující Hamásu budovat bunkry, takže potřebné materiály jsou pečlivě kontrolovány. Podobnou blokádu v minulosti uvalily Spojené státy na Sýrii a Libanon, aby zabránily teroristickým útokům a přinutily tyto země ukončit podporu teroristům.
Pokřiky stoupenců Hamásu o „humanitární katastrofě“ nebo „největším vězení“ patří do kategorie protiizraelské propagandy. Za posledních 18 měsíců dorazila do Gazy pomoc v rozsahu milionu tun, téměř tuna pro každého muže, každou ženu i každé dítě. Pomoc civilnímu obyvatelstvu pozorně sleduje Nejvyšší soud v Izraeli, který potvrdil, že izraelská vláda neporušuje základní lidská práva. Stojí za zmínku, že před islámskými radikály z Hamásu se brání i Egypt, který také uzavřel svou hranici s Gazou.
Všechny základní potraviny, léky i ošacení proudí do Gazy izraelskými hraničními přechody pravidelně. Týdně se tam doveze masa, pšenice drůbeže, ryb, cukru, ovoce, zeleniny, mléka, mléčných výrobků, sušeného mléka, dětské výživy na 15 000 tun. To vše se děje pod dohledem OSN a Červeného kříže šest dní v týdnu. Obrázky v místním tisku ukazují v Gaze obchody plné potravin.
Žádnému obyvateli Gazy není odepřena lékařská péče v Izraeli. Pro převoz pacientů vytvořil Izrael zvláštní koridor a péči zajišťují izraelští a jordánští lékaři. Vše závisí na tom, zda Hamás dotyčným pacientům povolí léčení v Izraeli. V roce 2009 to bylo povoleno 10 544 pacientům. Na jejich léčbu vyčleňuje organizace The Hadassa Medical v Jeruzalémě ročně 3 miliony dolarů a jen v 2009 bylo posláno do Gazy 4 883 tun léků a lékařského vybavení.
70% elektrické energie pro Gazu pochází z izraelské sítě, část dodává Egypt a zbytek se vyrobí v Gaze. Z Gazy se vyváží do Egypta, Izraele a arabské samosprávy hlavně řezané květiny a citrusové plody. Průměrná délka života obyvatel Gazy je 73,86, což je více než v Bulharsku, Estonsku, Malajsii nebo Jamajce. Dětská úmrtnost činí 17,71 na 1000 obyvatel a je nižší než v Číně, Jordánsku, Libanonu i Thajsku.
Asi 20% občanů vlastní počítač, což je víc než v Portugalsku, Brazílii, Saúdské Arábii nebo Rusku. Telefon má 81% domácností.
zdroj: Izraelské ministerstvo zahraničí
