Jan XXIII. by se divil

Papež Jan XXIII. byl jedním z iniciátorů II.Vatikánského koncilu, na kterém byla přijata Deklarace Nostra Astate, obírající se mimo jiné církevním antisemitismem. Papež se omluvil židovskému národu za všechna příkoří, spáchané katolickou církvi na židech.

Proti obratu v „židovské otázce“ protestovali mnozí antisemitští biskupové, ale Deklarace byla nakonec schválena. To však neznamená, že antisemitismus z katolické církve, a nejen z této církve, nadobro zmizel. Mnozí duchovní se rádi nad židy povyšují a chtěli by je poučovat. Nejnovější ukázkou antisemitismu katolických biskupů byl závěr Vatikánem sponzorovaného Koncilu blízkovýchodních biskupů, kterému dokonce předsedal papež Benedikt XVI.
"Z křesťanského pohledu již nelze hovořit o zemi zaslíbené židovskému lidu,“ prohlásil melchitský arcibiskup Cyril Salim Bustros z USA. "Téma Země zaslíbené nelze již použít jako základ pro obhajobu návratu Židů do Izraele a vyvlastnění Palestinců,“ řekl arcibiskup. Bustros je metropolitou Melkite Greek Catholic Church (MGCC) v Bejrútu a má doktorát theologie z Katolické university v Louvain v Belgii.
MGCC vznikla v důsledku rozkolu v Řecko ortodoxní církvi v Antiochii v 17.století. Výraz „Melkite“ (císařský, ze syrského malka, „král“) byl nadávkou pro řecky mluvící blízkovýchodní křesťany, kteří přijali závěry Chalcedonského koncilu v roce 451. Pro tyto věřící je papež nejvyšší autoritou. Mnozí věřící z MGCC opustili Blízký východ po tzv.Damašském masakru v 1860, kdy Drůzové povraždili přes 20 000 maronitských křesťanů.
Závěrečná deklarace Koncilu blízkovýchodních katolických a řeckokatolických biskupů je směsicí politické podpory palestinských Arabů a neznalosti starozákonních proroků i Nového zákona. Tito biskupové rozhodli, že „Izrael je příčinou všech potíží na Blízkém východě.“ Návrat Židů do zaslíbené země nemá prý žádnou oporu v Bibli. Aby toho nebylo málo, pronesl v sobotu pan arcibiskup za přítomnosti papeže své největší rouhání:
„Boží zaslíbení židovskému národu byly příchodem Ježíše Krista anulovány a židovský lid už vyvolený není.“ Muslimové a všichni antisemité mu za to jistě zatleskali. Aby na druhé straně páni biskupové „uspokojili“ i Židy, prohlásili: „Spojuje nás stejné Písmo Starého zákona, Boží slovo pro vás i pro nás. Věříme v Boží zaslíbení dána Abrahamovi a vám, neboť Boží slovo je věčné.“
Buď je to politicky korektní prázdná fráze nebo duchovní schizofrenie. V dopise apoštola Pavla křesťanům v Římě čteme: „Pokud jde o evangelium, stali se vašimi nepřáteli, ale vám to přineslo  p r o s p ě ch ; pokud jde o vyvolení, z ů s t á v a j í  Bohu milí pro své otce.“
„Vždyť dary milosti a Boží povolání jsou neodvolatelné.“ (Řím.11, 28-29)
Je pravdou, že arcibiskup Bustros tyto verše Nového zákona nemusí znát. Ke svému úřadu metropolity v Bejrútu to nepotřebuje. Ale měl by je znát Benedikt XVI. a jeho nejbližší. Jestliže na rouhání metropolity nejvyšší představitelé Vatikánu nebudou reagovat a neuvedou jeho protibiblické výroky na pravou míru, pak to znamená, že s nimi souhlasí a jsme opět ve středověku, jak to označilo izraelské ministerstvo zahraničí slovy Dannyho Ajalona.