Dá se pochopit, že cílem každé opoziční strany je vládnout v zemi, ve které se uchází o přízeň voličů.
Představitele Strany Modrá-Bílá Benny Gantz a Jair Lapid nedávno zkritizovali premiéra Netanjahua za utvrzování úzkých vztahů s americkým prezidentem.
Přitom každému soudnému pozorovateli blízkovýchodního konfliktu musí být zřejmé, že Izrael v současnosti nemá většího podporovatele izraelských zájmů, než je Donald Trump. A to se Modrá-Bílá sama řadí mezi středopravicové strany. Mohla by „hrát s kartou obviněného premiéra“, což by bylo jakž takž oprávněné, ale výpad proti těsné spolupráci premiéra s Trumpem je znakem nejistoty a hlouposti. Oba lídři se netají se svými plány, v případě volebního vítězství, úzce spolupracovat s americkými Demokraty.
Navíc to podporuje neuvážené kroky izraelské levice, která dál škodí zájmům země. Příkladem toho byl zoufalý pokus bývalého premiéra Ehuda Olmerta, který se pokusil se svým „parťákem“ Mahmúdem Abbásem v OSN dosáhnout odsouzení Trumpovy Dohody století.
Gantzův hlavní poradce Joram Turbovič byl kdysi šéfem Olmertova štábu v době kdy byl premiérem. Stojí za zmínku, že Olmert byl v USA hostem americké, protiizraelské levicové organizace J. Street, která má úzké kontakty na levicové radikály z řad Demokratů. Gantzův volební stratég, Joel Benenson, pracoval ve stejné roli také pro Baracka Husajna Obamu i pro Hillary Clintonovou, a který byl znám svou nevraživostí k Netanjahuovi.
Všechny tyto vazby jsou jistě izraelským voličům známy. Za týden uvidíme, zda zvolí jistotu a bezpečnost s dosavadním premiérem, nebo dají přednost novým vůdcům, koketujícími s americkými Demokraty, přáteli íránského teokratického režimu. Protože moje hlavní životní téma je oblast duchovní, doplním článek o jeden postřeh.
Netanjahuova vláda je závislá na podpoře ultraortodoxních stran, které údajně brání imigraci tzv.“mesiánských židů“, uznávajících našeho Spasitele za Mesiáše Izraele. Sekulární opoziční vláda by pravděpodobně těmto Židům imigraci a občanství Státu Izrael umožňovala.
