Duch svatý III.

1) Důležité biblické učení (Relevant Bible Teaching) „Duch svatý je také Bůh. Písmo učí, že Duch svatý přebývá v každém věřícím. Všechny tři božské osoby přebývají ve věřících. To je úžasná pravda, že v nás přebývá stvořitel světa.“

The Trinity


Poněvadž autoři těchto vět čtou Písmo přes „trojiční brýle“, vůbec nechápou smysl Písem.

a) Ef.3,17: „… aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích…“ Když Pán Ježíš řekl, že „kdo Mu otevře dvéře srdce, bude s Ním večeřet…“ – Zj.3,20 -, pak to jistě nemyslel hmotně, materialisticky, jak to mnozí špatně pochopili. Ve II.Par.2,5 čteme, že „Boha JHVH nemohou pojmout nebesa, ani nebesa nebes…“, natož chrám z kamene.


b) Podle Jan 14,23 si „učiní v nás příbytek Otec i Syn“, což je opět vyjádřeno duchovním obrazem, ne doslovně hmotně. Kdo tuto základní duchovní pravdu nepochopil, musí znovu opakovat „základy učení“ a ne poučovat na internetu druhé o trojici.


c) II.Kor.5,6: „…neboť víme, že pokud jsme doma v tomto těle, nejsme doma u Pána.“ Takže žádný materialismus, všechno je z víry. Štěpán viděl Pána „stojícího na pravici Otce“, ale vírou přebýval v srdcích věřících.

Závěrem autoři napsali: „Otec je nejvyšší autoritou, Syn vykonává vůli Otce a Duch svatý mluví pouze to, co má. Taková je struktura autority.“

Podle kréda Athanasiova by byli prokleti, poněvadž učí o podřízenosti v trojici.

2) Rev. Stanley L.Derickson Ph.D.


„Někteří teologové se rozčilují, když hovořím o podřízenosti nebo rozdílných službách v Bohu, ale Písmo to jasně potvrzuje. Bůh poslal Krista, Syn naplňuje Boží plán, Otec je hlavou Krista, je Kristu Otcem.“ (Trinity Seminary, Newburgh, IN., WITHIN THE GODHEAD THERE IS A SUBORDINATION, 1992) Také tento baptistický kazatel by byl odsouzen za učení o podřízenosti, ačkoli se správně odvolává na Písmo. Není na čase, bratři, prohlásit zmatené Athanasiovo krédo za nesmysl?


3) „Učitel“ Ken Collins


Vysvětluje trojiční nauku takto:

- je osobou Ken Collins

- řídí firmu Talent Ltd (= s.r.o.)

- řídí akciovou společnost (Inc)

Takto je prý ve třech „funkcích“, ale je stále jednou „osobou.“ Stejně je tomu i s trojicí. To prý ukazuje, že není těžké porozumět trojiční nauce.

Učitel Collins však zapomněl vysvětlit, že nemůže být sám sobě podřízen, že firma není totožná s „osobou“, že trojiční krédo nehovoří o funkcích, nýbrž o „osobách.“ Učení o „funkcích“ je učení modalistů, které církev trojiční proklíná.


4) R. A. Finlayson


„Podle Písem jsou tři osoby neoddělitelné, vzájemně závislé a věčně sjednocené v jedno božské bytí. Trojiční nauka tvrdí, že je jeden Bůh, který je jedné podstaty, ale ve třech osobnostech. To neznamená, že tři nezávislí tvoří jednoho Boha, nýbrž tři osoby souvěčné, sobě rovné, neoddělitelné, na sobě závislé a věčně sjednocené v jedno božské bytí.

Trojiční nauka sice není jasně vyjadřena v Bibli, je však naznačena. Tři božské osoby jsou stejné podstaty, ale odlišné existence, popisující Boha jako tři mody, způsoby nebo kvality tří osob. Mod existence neznamená jednoho Boha, jednajícího třemi způsoby, ale jedno božské bytí, existující ve třech odlišných osobách jedné podstaty.

To nejsou tři jednotlivci jako u osobních individualit, ale jedno božské bytí, jednající a myslící jako jedno bytí v trojdílné osobnosti. Naším omezeným intelektem to nemůžeme pochopit, ale je to nauka Písem. V Bohu nejsou tři individuality(jednotlivci), nýbrž tři odlišné osoby jedné Boží podstaty.“ (“Trinity,” The New Bible Dictionary, Eerdmans, R.A.Finlayson je profesorem na The Campbell Morgan Memorial Bible v Londýně)

Kdyby takové žvanění mělo být jádrem křesťanství, pak zlatý judaismus!


5) The New Bible Dictionary


„Ve vztazích mezi osobami jsou poznatelné rozdíly.“


a) Jednota v různosti

Boží podstata existuje ve třech modech nebo formách, ale osoba není přesný výraz, poněvadž ukazuje na samostatné racionální a morální individuality. V Bohu však nejsou tři individuality, ale tři osobnostní odlišnosti (personal self-distinctions)v jedné božské podstatě. Navíc osobnost naznačuje nezávislou vůli, činy a pocity, vedoucí k chování příslušné osoby. To nelze říci o trojici. Každá osoba je sebe-vědomá, sebe-řídící a přesto nikdy nejedná nezávisle nebo v opozici. Bůh je sice sám trojdílným centrem života, nikoli však rozštěpeným do tří center. Je jeden v podstatě, osobnosti a vůli. Říkáme-li, že Bůh je trojicí v jednotě, myslíme tím jednotu v různosti, a že různost se projevuje v osobách, v charakteristice a v jednáních.

b) Rozmanitost v jednáních Je zřejmé, že existuje jistý stupeň podřízenosti (ve vztahu, ne v přirozenosti). Otec je první, Syn druhý, Duch svatý třetí. Otec dělá skrze Syna přes Ducha. Pán řekl: „Otec je větší než já.“ Ani tito autoři Nového biblického slovníku by neunikli církevní klatbě. Nevysvětlili, jak může Syn konat vůli Otce, jestliže mají „všichni tři“ jen jednu vůli. Zmatek a chaos!

6) Dr. Van Lees:


“Trojice není aritmetický paradox, neučí, že jeden se rovná třem. Předkládá nauku, že je jeden Bůh, že Otec je Bůh, Syn je Bůh i Duch svatý je Bůh, všichni tři jsou sebe-vědomé bytosti. Není přesné tvrdit, že Nový zákon je trinitární a Starý zákon monoteistický. Trojiční nauka je obsažena i ve Starém zákoně, jenže v náznacích, ne zjevně. Anděl Hospodinův je tam silným náznakem trojice. Hovoří a jedná jako by byl sám Bůh, ale rozlišuje sebe sama od Hospodina.“ (Covenant of Grace Church, the Doctrine of the Trinity)

Je smutné, když bratr doktor nechápe, že Anděl JHVH je s JHVH totožný, jde o jednu a tutéž duchovní bytost, o Boha Izraele.


7) Jedno upřímné doznání


„Dobrý den, jak byste mi prosím jednoduše vysvětlil a popsal bytost Ducha svatého. Nějak nemůžu porozumět té tzv. "trojici". Děkuji.“

ThDr. Michael Slavík Mons : „Přiznám se, že ani já Trojici nerozumím. Říkáme, že je to tajemství nikoliv proto, že bychom se chtěli vymlouvat, ale přesahuje to naše intelektuální schopnosti. Můžeme to však na určitých obrazech přiblížit. Ducha svatého vnímám jako proudící lásku mezi Otcem a Synem. V lidském životě to lze zobrazit, jako když muž miluje ženu a žena miluje muže a jejich láska dostává podobu nové osoby dítěte.

V prostředí jedné lásky žijí tři osoby.“ (Odpovězeno: 27.05.2004 16:37)

K čemu potřebuje křesťan a církev Ducha svatého?


Ani tento upřímný katolický doktor teologie by podle Athanasiova kréda nemohl být spasen. Opakuje sice Augustinovo pochopení Ducha svatého jako „lásku“ mezi Otcem a Synem, ale má to hodně daleko do „rovnosti tří osob.“ Dítě musí dorůst rodiče a nikdy nepřestane být ve stavu podřízenosti.

8) Zmatek bratra doktora teologie


Otče, proč prosíme "Přijď Duchu Svatý", když nám byl dán ve křtu a zvlášť ve svátosti biřmování? ThDr. Michael Slavík, Mons.: „Je pravda, že Duch je nám dán v těchto svátostech, ale Duch svatý se v životě člověka nedává jen jednou či dvakrát, ale vždy znovu a znovu, když o to prosíme a když to potřebujeme. Apoštolové byli také již naplněni Duchem svatým (srov. Sk 2 kap.) a přesto se znovu modlí a jsou tímto Duchem naplněni opětovně (srov. Sk 4,31). Mohl bych uvést i další místa. (Odpovězeno: 27.05.2004 17:41)

Odpověď je chybná teologicky i textově:

Mat.12,34: „…čím srdce přetéká, to ústa mluví.“

Lk.4,28: „Když to slyšeli, byli všichni v synagóze naplněni hněvem.“

Lk.5,26: „…Všechny zachvátil úžas…Byli naplněni bázní.“

Sk.2,4: „… všichni byli naplněni Duchem svatým…“

Sk.4,31: „…a všichni byli naplněni Duchem svatým.”

Sk.5,17: „…velekněz a jeho stoupenci…byli naplněni závistí.”

a) Není pravda, jak se bratr doktor domnívá, že by byli apoštolé naplňováni Duchem opětovně. Lukáš popsal jen konečný stav po modlitbě, ne opětovný proces „naplňování.“ Podle trojiční nauky je Duch svatý „třetí osobou“, ale osobu nelze „dělit“. Osoba nemůže být někde „napůl“, pak zase „na 100%“ a opět „na 75%“.

Jer.13,12: „Protož rci jim slovo toto: Takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Všeliká nádoba vinná naplňována bývá vínem. Když pak řeknou: Zdaliž nevíme dobře, že všeliká nádoba vinná naplňována bývá vínem?“

Iz.6,4: „Od hlasu volajícího se pohnuly podvaly prahů a dům se naplnil dýmem.“

Ef.5,18: „A neopíjejte se vínem…ale naplněni buďte Duchem svatým.“


Apoštol Pavel, znalý Písem, použil slovo proroka v dopise do Efezu. Kdyby byl Duch svatý „třetí osobou“, pak ji nemůže člověk mít k dispozici a nemůže rozhodovat o tom, aby byl „třetí osobou“ naplněn. Jako dým naplňuje „každou skulinu v místnosti“, jako alkohol naplní „celé vědomí člověka“ a mění jeho chování, tak má křesťan jedinou možnost naplňování:

Kol.3,16: „Nechť ve vás přebývá slovo Kristovo v celém svém bohatství: se vší moudrostí se navzájem učte a napomínejte a s vděčností v srdci oslavujte Boha žalmy, chválami a zpěvem, jak vám dává Duch.“

I.Kor.12,10-11: „…dalšímu je dáno proroctví….to působí jeden a tentýž Duch.“

I.Kor.14,32: „Duchové proroků se podřizují prorokům.“

- je-li Duch svatý „třetí osoba“, jak mohl apoštol použít množné číslo – Duchové?

- v textu je použito sloveso o podřízenosti, jaké se užívá o podřízenosti „démonů učedníkům“ nebo podřízenosti „ženy muži.“

- copak může člověk „ovládat třetí božskou osobu?“

- Písmo svědčí jednoznačně, že Duchem je přesně to, co jím mínil Spasitel v Jan 6,63: „Slova má jsou Duch a život.“ Proto kdo je plný Slova Kristova, je také plný Ducha.

Být naplněn Duchem není věc modlitby, nýbrž poslušnosti! Nikde od chvíle Letnic nečteme, že by se učedníci modlili o Ducha svatého.

9) Dr.Lightfoot vidí trojici i tam, kde žádná není


V Gen.18,2 čteme o třech mužích před Abrahamem, o andělích v lidské podobě, jak se to praví zejména o těch dvou – 19,1. Tyto tři osoby jsou podle Dr.Lightfoota „Boží trojicí“, ačkoli Otec ani Duch svatý nikdy neměli lidskou podobu a nikdy nebyli nazváni andělem. Jen jeden z těchto tří „mužů“ byl JHVH.“ (Dr.Lightfoot, Works, sv.1.,str.13)


10) Pro odlehčení


Otázka: „Duch Sv. je umělecky zobrazován jeko holubička, já neumím se modlit k "holubičce", udělat si k ní osobní vztah. Neumím žádnou speciální motlitbu k Duchu Svatému. Pomozte, prosím.“

Odpovídá: ThDr. Michael Slavík Mons.: „Ani já si nemyslím, že Duch svatý je nějaký pták.“(27.5.04)


O sebeklamu

Vyprávěl mi farmář, že si naplánoval zisk v jednom roce 60 000 dolarů, ale podařilo se mu vydělat „jen“ 40 000. Zbylých 20 000 dolarů považoval za „ztrátu.“ Bůh zajišťuje nocleh, stravu a oděv, co je nadto, je z jeho dobroty. Očekává od nás, že budeme hledat na prvním místě jeho království. Nemusí nám dát všechno, co si přejeme, jen co potřebujeme. Problémem jsou pak naše žádosti, naše přání.


Další texty k našemu tématu


1) I.Kor.5,3: „Neboť já, ač tělem vzdálen, duchem však přítomen…“ I.Kor.5,4: „Sejděte se ve jménu Pána Ježíše Krista, i s mým duchem a s mocí Pána Ježíše.“

Na těchto dvou verších můžeme porozumět jak apoštol chápe otázku ducha. Naprosto to souhlasí s naším výkladem a s dalšími texty Písem. Jak mohl být Pavel přítomen v korintském sboru „na dálku“? Používal snad nějakou tajemnou parapsychologii? Nic z toho. Pavlovo „já“, jeho vědomí-duch, pomáhalo řešit problém morálního selhání. Jistě se neustále za sbor modlil, v myšlenkách byl stále s nimi. Shromážděný sbor si pak měl být vědom toho, že apoštol na ně „myslí“. Nešlo tedy o „fyzickou přítomnost Pavlova ducha“, jak by vyplývalo z výkladu, který by se držel trojiční terminologie. (srov.Job 34,14-15; Jak.2,26)

2) Job 26,13: „Duch JHVH dal nebesům velkolepost…“ Job 9,1.8: „JHVH sám roztahuje nebesa…“

Podobně Duch JHVH a JHVH je jeden Bůh, nejsou to dvě osoby, jak by to vyžadoval trojiční výklad.

3) Job 26,4: „…čí duch vyšel z tebe?“ Lk. 9,55: ”Obrátil se a pokáral je: "Nevíte, jakého jste ducha.“

Job 33,4: „Boží duch mě učinil, dech Všemocného mě oživil.“ Job 32,8: „Avšak je to duch člověku daný, dech Všemocného, jenž lidi činí rozumnými.“

Ze všech veršů je zřejmé, že Bible nemíní výrazem „duch“ nějakou „třetí osobu“ trojice. Otázka Joba i Pána Ježíše po duchu je otázkou po „reprezentaci.“ Koho jsme vyslanci? Podobně i naše děti jsou našimi vyslanci, reprezentují nás, naši výchovu, naši „rodinnou atmosféru.“ Apoštolé byli ochotni ohněm z nebe potrestat nevěru. Jenže program Pána Ježíše nebyl o destrukci, o zničení, nýbrž o „nezlomení nalomeného stébla.“ Zabíjet a ničit má v programu nepřítel Boží – Jan 10,10! Takový je duch ďábla, to je „princip jeho aktivity.“ Boží princip jednání, Boží duch, je láska z čistého srdce.

4) Jan 16,15: „Všecko, co má Otec, jest mé.“ Kol.1,19: „…Otci se zalíbilo, aby v něm přebývala veškerá plnost.“

Můžeme se ptát podle trojiční nauky: na třetí osobu nic nezbylo? Všechna plnost znamená plnost v každé oblasti. Synu dal Otec všechen soud, všechny nepřátelé mu podmaňuje a Pán Ježíš má také být všecko ve všech věřících – Kol.3,11. Když čteme hymnus chvály na Syna Božího v Kol.1,15-20, pak se musím ptát, co zbývá na toho „třetího“?. Dokud se Pán Ježíš nepodřídí Otci po vzkříšení mrtvých (I.Kor.15,28), musí být ve všem první, jak to čteme ve zmíněném chvalozpěvu (Kol.1,18) Můžeme shrnout: Jako Bůh JHVH byl Pán Ježíš ve Starém zákoně první, jako Mesiáš je opět první až do vzkříšení. Teprve pak bude druhý. Ale pro třetího není místo, důvod ani potřeba.

O plnosti Ducha


Ef.5,18-19: „…zpívejte společně žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. Zpívejte Pánu, chvalte ho z celého srdce.“

Kol.3,16: „Slovo Kristovo ať ve vás bohatě přebývá. Ve vší moudrosti se navzájem vyučujte a napomínejte a s vděčností zpívejte Bohu ve svých srdcích chvalozpěvy, chvály a duchovní písně.“

Ef.6,17: „…meč Ducha, jímž je slovo Boží“

Zj.1,6: „…z úst Pána vycházel meč ostrý..“

Fil.2,5: „Nechť je mezi vámi takové smýšlení, jako v Kristu Ježíši“

Kol.1,8: „ …o lásce vaši v Duchu…“

I.Tim.1,14: „milost našeho Pána se nadmíru rozhojnila, a s ní víra i láska v Kristu Ježíši.“

Jan 15,9: „…já jsem si zamiloval vás. Zůstaňte v mé lásce.“

Je pouze tajemství Kristovo, ne trojiční

Kol.4,3: „… abych mohl zvěstovat tajemství Kristovo…“;

Pavel Filemonovi, Jakub a II.i III.dopis Janův ani jednou nezmínili Ducha svatého, jak je to možné? Proč? Protože platí slovo Boží, ne lidské. A to hovoří jen o Otci a Synu.

I.Jan 1,3: „…společenství, které máme s Otcem a s jeho Synem Ježíšem Kristem.“

I.Kor.1,9: „Bůh nás povolal do společenství se svým Synem, našim Pánem Ježíšem Kristem.“

Z povahy Ducha vyplývá:


Není-li to z textu zřejmé, že je to sám Pán, pak jde vyloženě o Boží moc, danou církvi ke stavbě Těla Kristova.

- Mat.28,18: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.”

- Sk.1,8: „...ale dostanete moc Ducha svatého, který na vás sestoupí...”

- Sk.2,33: „…přijal Ducha svatého…nyní jej seslal na nás…“


Událost Letnic byla neopakovatelná. Od té doby se přijímá Ducha slyšením evangelia a uvěřením. Dar Ducha je spojen s přebýváním Krista v srdci. Jedinou cestou od Boha k lidem a od člověka k Bohu je Pán Ježíš Kristus!


Člověk: „Kdo chce být spasen, musí věřit v trojici.“

Bůh: „Žádné učení, žádné dogma nespasí, jedině Pán Ježíš Kristus“.

Dary Ducha


- Řím.12,4-8: „proroctví, služba, dar učit, povzbuzovat, rozdávání, vedení, diakonie“

- I.Kor.12.14.kap. „moudrost,poznání,víra,uzdravování,proroctví,jazyky,zkoumání duchů“

- Ef.4,11-12: „apoštolé, proroci, evangelisté, pastýři a učitelé“


Řím.15,19: „Zázraků bylo potřebí kvůli pohanům, aby se evangelium ujalo mezi pohany.“

Apoštol Jan už nepíše okolo r.95 nic o zázracích, jen a jen o lásce.

Pokračování zde