Drzý Borrell „důrazně“ vyzval Izrael

Socialista Borrell, „ministr zahraničí“ EU důrazně vyzval Izrael, aby nevyhlásil svrchovanost nad územím Judeje a Samaří, kde žije téměř půl milionů Izraelců. Levičák Borrell se „proslavil“ výrokem, že severní státy EU nemají válečnou zkušenost, čímž ignoroval přepadení Finska Sovětským svazem a přepadení Dánska Německem.

Podle vyjádření Josepa Borrella „EU neuzná žádné změny na hranicích z roku 1967“, jakoby nevěděl, že žádná oficiální hranice z roku 1967 neexistuje. Právně existuje jen dohodnuté příměří z roku 1949, přerušení válečných operací na území, kde se zastavily armády Izraele a arabských zemí. Arabské státy v roce 1949 zdůraznily, že se nejedná o „hranici“. Ta měla být později předmětem jednání.

Borrell pak zopakoval známou mantru antisemitů o „okupovaném palestinském území“ a dovolával se mezinárodního práva. Každý informovaný čtenář historie arabsko-židovského konfliktu ví, že v roce 1967 izraelská armáda ukončila, v souladu s mezinárodním právem o sebeobraně, jordánskou okupaci historického území židovského národa. Jordánskou západní hranici podle Mandátu pro Palestinu, vypracovaného Společností národů, tvořila řeka Jordán. Existenci jordánské armády na „Západním břehu“ v roce 1949 považovalo mezinárodní právo za okupaci.

Následnou jordánskou anexi dobytého území uznaly pouze Velká Británie a Pákistán. Když se arabským státům v červnu 1967 nezdařil ani druhý pokus zničit Izrael, vzdala se jordánská vláda anektovaného území „ve prospěch palestinských Arabů.“ Hovořit proto o „okupovaném palestinském území“ může buď naprostý ignorant, anebo antisemita s hroší kůží. Jestliže se pan Borrell dovolává mezinárodního práva, měl by prokázat, jak toto území „palestinští Arabové legálně nabyli.“ Nebude-li toho Borrell schopen, měl by mlčet.

Dovolávat se nutnosti řešení problému dvoustranným jednáním, při vědomí, že arabská autonomie již léta jednání odmítá, je od představitelů EU projevem pokrytectví, ne-li přímo cynismu.