Zesnulý Ariel Šaron byl výborný vojenský stratég a obhájce židovských komunit na území Judeje a Samaří. Jeho popularita utrpěla rozhodnutím vyklidit Gazu.
Okolo 8,5 tisíců Židů bylo v roce 2005 násilně deportováno z Gazy do Izraele. Někteří z nich se z toho dodnes nevzpamatovali. Navzdory zmaření úspěchů nadšených rodin židovské komunity v Gaze měla a má jejich deportace pozitivní dopad na celou blízkovýchodní politiku. Jaký?
Především potvrdila fakt, že radikální arabsko-islámský teroristický režim v Gaze plní to, co hlásá: nejde mu o mír ani o území, ale o zničení Izraele. K tomu vychovává už školní mládež a neustále se zásobuje raketami k ostřelování Izraele. Mešity používá jako sklady zbraní a raket a odpalovací místa umísťuje záměrně v bízkosti škol a nemocnic. Každý, kdo tyto zločince podporuje, se stává jedním z nich.
Jestliže představitelé arabské autonomie z OOP usilují o „smíření“ s režimem v Gaze, pak jen dokazují, že v zásadě proti němu nemají námitky, pokud si vhodně rozdělí funkce v nové společné vládě. Můžeme se ptát, zda nejsou všechna tzv. mírová vyjednávání jen mařením času. Když se totiž obě tyto teroristické organizace dohodnou na společné strategii na zničení Izraele. Zůstává slabá útěcha, že dokud budou Arabové předstírat jednání o míru, nebudou ve válce umírat další oběti.
