Co to znamená pro nás? Jak se z toho můžeme poučit? Komu a čemu máme naslouchat? Nahnědlému a prolhanému Okamurovi nebo naopak naivním nebo nemyslícím sluníčkářům?
Myslím, že hlavně musíme být hodně ostražití. Jestliže nevystoupíme z EU a vystoupit bych rozhodně nechtěl (zatím), přednost dávám podstatné přeměně EU. Což ale znamená úplně změnit její struktury, zbavit se těch, kteří ve svých vedoucích funkcích v EU naprosto zklamali tím, že na své funkce nestačí nebo naopak uskutečňují své zájmy, o kterých možná ani nic netušíme.
Musí přestat nesmyslná snaha vytvořit nějaké Spojené státy evropské, protože to je jen velikášská snaha právě těch neúspěšných šéfů EU. Musí zůstat zachovány národní státy i se svými funkcemi. Musí zůstat zachované volné vnitřní hranice EU pro občany členských států.
To však předpokládá, že budou existovat pevné vnější hranice Schengenu a to se pořád nedaří. A nedaří se to proč? Že je to neuskutečnitelné nebo protože se to nechce uskutečnit? Komu se nechce? A jsme zase u nich. U koho? U těch zlojedů, kteří EU vedou. Uskutečnitelné to rozhodně je.
Takže mně z toho plyne, že to musí být to první. Zlojedi táhněte a když nebudete chtít, tak násilím.
Jakým násilím? To se uvidí.
Myslím, že by právě takoví lidé, jako Dánská ministrině, měli dostat slovo. Takoví lidé si určitě uvědomují jaké chyby udělali, že se do takové situace dostali.
A hlavní zásada, aspoň pro mě. Už žádní uprchlíci u kterých existuje i jen malá pochybnost kdo jsou.
