Chvála domovních dveří

Vstupní dveře do našeho domu či bytu tvoří hranici mezi okolním světem a naším domovem. Domov je naší komfortní zónou - synonymem bezpečí, lásky a vzpomínek. Místem, na kterém se obklopujeme věcmi, které máme rádi, kde mohou dámy chodit neupravené a pánové se drbat v rozkroku. Kde se odehrává náš intimní život. Kde je tak čisto, že můžeme chodit bosi, kde si nemusíme (pokud nejsme zrovna v rozvodovém řízení) hlídat peněženku. Místo, kde je teplo a kam neprší. A v neposlední řadě je tam také naše oblíbená ledničkaJ

Na druhé straně těch vstupních dveří je svět plný přátel, ale i nepřátel, nádherná, ale i nebezpečná příroda. Hned za dveřmi je zaplivaný chodník plný bacilů a exkrementů, po kterém se promenádují podomní obchodníci s předměty i ideologiemi, po kterém k nám mohou přijít lupiči, násilnici či úchylové. 

Každý z nás, kdo zažil vloupání nebo domovní prohlídku ví, jaký je to pocit, když máte na podlaze vyházené prádlo a knížky, vysypané zásoby potravin, atd. Z těchto důvodů si domov chráníme. Nikoho z nás by nenapadlo nechat dveře odemčené či dokonce otevřené.

Stejnými vstupními dveřmi do naší komfortní zóny je naše e-mailová adresa. Na jedné straně je divoký svět internetu, kde číhají v nejlepším případě obchodníci nabízející od nábytku až po Viagru cokoli, v tom horším případě maily obsahující viry, které zničí váš počítač, nebo jiné potvůrky, které zpřístupní váš komp hackerům. Se vším, co v něm je – od intimních fotografií vaší ženy až po přístupová hesla do vaší banky. Případně požadují peníze za to, že vám nezničí archív jedinečných fotografií, nezveřejní detaily z vašeho podnikaní či jiných úchylek.

Přesto, že nás tento svět může připravit o čest, o peníze, může ohrozit naše blízké, necháváme vstupní dveře odemčené, někdy i dokořán a čekáme na první útok.

Je chybou argumentovat tím, že my přeci jsme tak malí a nezajímaví, že na nás se tihle smrdutí kojoti nezaměří. Omyl! Pokud každý z nás (kterých jsou miliony) pošle jen 50€, aby se vyhnul ztrátě mnohdy nenahraditelných dat, nejsou to vůbec malé peníze.

NENECHÁVEJME TEDY VRÁTKA OTEVŘENÁ, VZPOMEŇME JAK DOPADL BRATŘÍČEK, KDYŽ JE NEZAVÍRAL!

Tou nejzákladnější počítačovou hygienou – asi tak jako když si po cestě prostředkem MHD umyjete ruce – je NEPŘEPOSÍLAT sebedojemnější štěňátka či jiné přílohy, které mohou být nositelem virů. A pokud už to „musíte“ udělat, tak v každém případě VYMAZAT předchozí přeposílače. V okamžiku, kdy tu kravinu posíláte na více, než jednu adresu, tak použijte SKRYTOU KOPII. Kdo z vás to neumí, požádejte své  osmileté vnouče, aby vás to naučilo. V opačném případě totiž pošlete všem padesáti adresátům svůj kompletní adresář. Mezi těmi pitomci se najde jen vůl, který stiskne ODPOVĚDĚT VŠEM a v tom lepším případě napíše jen, že „to koťátko je fakt boží“. A tenhle superkoment obdrží všech padesát ubožáků!

Ti zlí hoši, kteří se tím živí, jsou skuteční profesionálové - vědí, že ženy nejspíše přepošlou něco roztomilého (mláďata, děti, přírodu) a pánové nádherná auta. Obzvláště v tom případě, že na jejich kapotách sedí vnadné slečny, které jsou tak chudé, že nemají ani na prádlo.

Až se budete divit, že se vám množí obtěžující reklamní maily, nigerijské nabídky na odblokování půl milionu dolarů, nabídky sexu pocházející z Ruska, vzpomeňte si na základní kyber-hygienu, nečekejte na to, že vám někdo vyhází prádlo, vyluxuje účet, nebo vás společensky znemožní vaší fotkou v latexovém oblečku!