Proč bylo potřeba napadnout PPP

Vždycky, když mířím po Strakonické na Jih, obdivuji tempo, se kterým se staví dálnice D4 i ve dnech pracovního klidu. Množství techniky je neuvěřitelné, termín dokončení v příštím roce vypadá naprosto reálně. Tím důvodem, proč to jde takhle pěkně od ruky na rozdíl od jiných liniových staveb je, že nejsou zapotřebí tzv. "technologické přestávky", což je nejčastější výmluva, když se veřejnost míjející dlouhé kilometry nečinnosti, náhodou ozve. Ale hlavní příšinou je fakt, že se jedná o PPP projekt. Co si o této zkratce myslí teta Wiki?

Partnerství veřejného a soukromého sektoru (v EU běžně označované anglickým výra-zem Public Private Partnership – je takový smluvní vztah mezi soukromým a veřejným sektorem, jímž se soukromý sektor zavazuje k zajištění veřejných služeb nebo infrastrukturních projektů, které bývají typicky dodávány nebo provozovány veřejným sektorem. 

V případě dálnice D4 jde o to, že soukromá francouzská firma Via Salis, za 3,5 roku postaví a po dobu tuším dalších deseti let bude provozovat tento úsek dálnice a stát jí za to bude platit něco jako nájemné. Po této době přejde i tento úsek pod Ředitelství dálnic. PPP partnerství má řadu výhod i nevýhod; některé jsou zjevné jiné nikoli.

Nejzásadnější výhodou je rychlost stavby. Soukromá firma je daleko flexibilnější při výkupu pozemků – umí lépe vyjednávat se statkářkami i kadeřnicemi. I v následné realizaci jde všechno jako po másle, protože hodiny už tikají na straně firmy, která by nedodržením termínu ukrajovala ze svého vlastního zisku.

Další výhodou je kvalita stavby. Často jsme byli svědky, že za bůhvíjakých okolností bylo úředníky převzato dílo nekvalitní, nedokončené a pak se vlekly opravy a spory o to, kdo je zaplatí. Klidně se při té příležitosti dotknu i soudních znalců a jejich svědomí na prodej.

Za předpokladu, že je celý projekt včetně smlouvy řádně připraven a zkalkulován, měla by cena stavby být teoreticky jen o něco málo vyšší než stejný projekt stavěný státem, ale v praxi tomu tak není. Zisk firmy je zpravidla nižší než výše korupce, na kterou si realizující firma musí vydělat předražením stavby. To je také důvodem, proč se PPP tak málo používají, protože to politikům na všech úrovních na úplatcích málo vynáší. 

Současná zpráva NKÚ má možná pravdu v tom, že původní kalkulace výhodnosti celého mnohaletého projektu úplně nesedí, ale kdo by to dokázal předem spočítat, když se inflace hvězd dotýká? Kromě toho má ta zpráva jeden velmi neblahý vliv. Místo, aby se řeklo, někdo to (možná záměrně) špatně počítal, diskreditují se PPP projekty jako takové, a to je mimořádně špatné, pokud chceme v ČR vůbec něco postavit. 

Možná stihne PPP stejný osud jako fotovoltaiku. Poslanci, politici, a mluví se dokonce i o tehdejším premiérovi, kteří sami soukromě investovali do obrovských solárních projektů, schválili legislativu, s jejímiž finančními následky se potýkáme dodnes. Ale fotovoltaika sama v tom byla nevinně! Vždycky existuje více pohledů na stejnou věc!