Podivné koučování

Dneska slova lehce ztrácejí či rychle mění význam. Kouč, bylo ještě před časem cizí slovo, dnes se koučování stalo pojmem, který integruje všechno, co se týká managementu a je momentálně v kurzu. Původní myšlenka, že nedirektivně a velmi podpůrně kouč pracuje s manažerem, aby využil jeho skutečného potenciálu a nefungoval jako otravný či užitečný mentor, ustupuje marketingovému používání libovolného významu.

Firmy potřebují změny, lidé potřebují změny, když život není nic jiného. Jenže někdy je jednodušší snažit se zatavit čas a chtít, aby věci byli tak jak jsou, nebo si přát, aby byly jinak, podle našeho přání, jinak než jak jsou. Proto firmy kupují koučování jako efektivní nástroje rychlé změny.

Jenže je člověk vůbec schopen rychlé změny? Je  možné během pár hodin změnit svůj komunikační styl? Skutečné změny zrají dlouho, každé uvědomění se omele stokrát, než docvakne to správné slovo a slupka praskne. Měsíce žádný čas, roky spíše.

Terapie, ta nenásilná, trvá často v přirozeném čase změny. Popravdě terapie změnu málokdy způsobí, spíše je jedním z jejích projevů, jak říká Yalom. A jako dlouho trvá proměna?

Po koučích firmy chtějí efektivní, rychlou možnou změnu. Ale ona ta duše se nedá. Brání se a jde svým směrem. To, co vypadá jako neschopnost zorganizovat si svůj čas, může být jen hluboká touha vyhovět nebo dodat sobě hodnotu tím, že budu makat jako blázen. A podstata takových témat je často hlubší, nežli v tom, jak si uspořádat věci v Outlooku.

Nakonec v obojí, v terapii i koučování, pokud se stane skutečné setkání, stane se často víc, než by kdokoliv čekal.

Pokud jsou tedy všichni přítomní schopni. Myslím tím "kouče" zvláště. Ono dneska se člověk musí prodat. Co nejlépe a za každou cenu. Ale bohudík trh zatím funguje a snad oddělí zrna od plev. Nebo ne vždy?