Zhruba tak před půl rokem, v době prezidentských voleb, jsem politické dění sledoval aktivněji než kdy jindy. Bylo to především proto, protože jako občan této země a jako právoplatný volič jsem se stal zodpovědným volbou nového prezidenta České republiky. Byla to zároveň první přímá volba a volební neúčast bych si neodpustil.
Bylo po volbách a „oplakával“ jsem prohru protivníka současného českého prezidenta a hořce jsem přijal vítěze přímé prezidentské volby.
Trvalo mi docela dlouho, než jsem si zvykl na současného pana prezidenta. Avšak čas šel dál a já si zvykl. Občas mě pobouřil svým chováním, ale začal jsem ho do jisté míry respektovat. Občas mi přišel i vtipný a dokonce se mi líbí některé jeho bonmoty. Ovšem pořád bych na jeho místě viděl někoho jiného. Nu což, stalo se.
Avšak, proč toto píši. Včera pan prezident jmenoval „svého“ premiéra Jiřího Rusnoka a postavil se tak proti současné vládě v demisi, která přesto získala většinu podpisů potřebnou k tomu, aby jmenovala coby „svou“ premiérku Miroslavu Němcovou. Toto jakési gesto ovšem rozpoutalo mnoho vášní. Jedni ho chválí, druzí zatracují, když tvrdí, že podkopává demokracii tím, že prezident se v podstatě zachoval poněkud autokraticky.
Když jsem včera sledoval přímý přenos ceremoniálu jmenování nového premiéra, tak jsem kupodivu nebyl nikterak rozhořčen. Opravdu jsem v sobě nepociťoval nic, co by naznačovalo tomu, že by mi jako občanovi byly odpírány některé demokratické principy, do kterých jsem se narodil. Chápu některé komentátory, kteří sledují a zajímají se o politiku více než já, že je daná situace poněkud pobouřila, a že se někteří lidé cítí kvůli tomuto prezidentskému „puči“ poněkud ohroženi, ale toho bych se nebál. Tuhle situaci beru jako prostý člověk a občan. Opravdu se v tom nechci pitvat a dělat analýzy, co by bylo nebo nebylo dobré. Nový pan premiér je mi jako člověk sympatický. Včera jsem ho kupříkladu viděl poprvé, nebo jsem ho dřív možná už viděl, ale nepamatuji si to. Nevěděl jsem, že byl ministrem financí a čím vším ještě, ale kupodivu mě přesvědčil.
Jak sám prohlásil pan prezident, že také většina jeho nevoličů by si nepřála, aby dnes již minulá vládní koalice pokračovala ve své činnosti s byť jiným premiérem. V tomto měl pravdu, opravdu bych si to jako jeho nevolič nepřál. Myslím si, že se v politice zcela nevybírá mezi dobrem a zlem, nýbrž mezi menším zlem a zlem.
Pokud je tato situace opravdu menším zlem, ukáže teprve čas.
