Odstraňme hranice. Odstraňme je hned!

Lidé se sdružují, setkávají a rozcházejí. Je to přirozenost člověka. Je však stejnou přirozeností vytyčovat hranice, dělit národy a státy? Možná dnes již žijeme více pospolu, je však stále nutné mít vytyčené hranice určitého státu? Nevím. Možná na to nejsme dnes připraveni, ale možná na to budeme připraveni zítra.

Na zemi žijí lidé náležející k určitému národu, rase, jazyku, náboženství či osobnímu přesvědčení, kam bych zařadil politickou příslušnost, sexualitu či gender. Ano, je tu změť různých názorů, přesvědčení či kulturní příslušnost. Snad v každé zemi se člověk od něčeho distancuje a k něčemu přilne. Přirozené, prosté. K čemu jsou pak hranice. Hranice jsou jen uměle stvořené. Lidé i národy si stejně k sobě vždy najdou cestu.  

Odstranění hranic by mohlo mít preventivní funkci v tom smyslu, že by se nemuselo válčit. Nebylo by možná proč válčit. Lidé by si nepřipadali méněcenní, poněvadž by se nenarodili v zemi, v níž vládne bída, ale narodili by se prostě na Zemi, která by náležela všem.

Konflikty by se řešily mírovou cestou lidu a ne sankcemi a zbrojením ze strany státu. Bezpečnost by zabezpečovaly komunitní složky. Kriminalita by odstraněním hranic sice nevymizela, ale lidstvo jako takové by pak nemělo nároky na obsazení cizího území, neboť cizí území (náležejíc) jinému státu by prostě neexistovalo.

Postupně si myslím, že k tomu dojde. Již tu máme svazy, federace či unie států. Střety civilizací jsou nyní dost viditelné především kvůli radikálním skupinám jako například Islámský stát a jím podobných. Je pravdou, že takové skupiny nepřejí plné integritě multicivilizace. Ovšem odstraníme-li jako civilizace radikalismus a extremismus, můžeme vytvořit civilizaci, jež bude mít potenciál.

Toto jsou jen základy samotné myšlenky, jež by mohla vzkvétat v myslích národů. Je to možná jen utopie, ovšem ryzí myšlenka jedné multicivilizace je upřímná a přirozená. Dnes si svět bez hranic možná nedovedeme představit, avšak příští generace možná ano.