O uprchlické krizi aneb neplač, Evropo

Každým dnem připlouvají ke břehům Evropy stovky, ba tisíce uprchlíků z afrických států či zemí Blízkého východu, především ze zemí, jež jsou postižené válkou (Sýrie, Irák). Evropa čeká, svět se kouká a humanismus drží. 

Zda dnešní mimořádný summit EU v něčem pomůže, netuším, každopádně doufám v nějaké řešení. Migrace je zcela přirozený projev, který je tu od pradávna, kdy je člověk člověkem. Na migraci v ryzí podobě není zcela nic špatného. Avšak pohyb uprchlíků špatný je. Proč? Jednoduše v tom, že jsou jiní. Zcela chudí, jiné kultury, jiné rasy, vyznávající jiné hodnoty.

V prvním případě vciťme se do těchto lidí, do lidí, jež postihla válka a hledají štěstí v jiné zemi, kde by mohli svobodně vyznávat své hodnoty. Pro ně takové země jsou pochopitelně demokratické, jež leží v Evropě. Setkal jsem se s názory, proč obyvatelé muslimských zemí nejdou do jiných muslimských zemí nepostižené válkou. Jednoduše proto, neboť obyvatel muslimské země nemusí být nutně muslimem. Mezi uprchlíky jsou totiž také ve velké míře křesťané, kteří chtějí azyl v „křesťanské“ Evropě. Pokud by tito lidé šli například do bohaté Saudské Arábie, čekalo by je v lepším případě vězení.

Lidé postižení válkou trpí. Sám bych si nedokázal představit život v permanentním napětí a žít v neustálém strachu ze smrti sebe i svých blízkých. Samozřejmě ruku v ruce jde s válkou i chudoba a bída. V tomto případě bychom mohli být šťastní za to, že žijeme právě v srdci Evropy, kde takové problémy nyní neřešíme. 

Ovšem i naší zemi může postihnout válka a i my se můžeme stát uprchlíky. Někdo z jiné země by o nás mohl pak psát jako o „zločincích“ a do jisté míry nás přehlížet. Nebylo by to asi zrovna příjemné.

Ano, i dle mého názoru máme problém. Masová migrace není rozhodně dobrým znamením ve vztahu jakéhosi globálního humanismu. Svět by si měl klást otázku, proč tolik lidí utíká ze svých domovů. Přeci když je člověk šťastný, nemá potřebu odnikud utíkat.

Dalším problémem je, že Středozemní moře se proměňuje ve "hřbitov" migrantů. Zodpovědnost však nese Evropa se státy, z nichž uprchlíci prchají. Mimo to velkou zodpovědnost nesou i státy severní Afriky, ze kterých se staly tranzitní země, mohu-li to tak nazvat.

Proč zrovna Evropa nese zodpovědnost? V podstatě bychom mohli říci, že se nás to netýká, ovšem právě do Evropy uprchlíci směřují, a to po statisících. Měli bychom se tedy zamyslet nad imigrační a bezpečnostní politikou EU. Osobně se stavím proti kvótám, podle kterých by si státy měly uprchlíky rozdělit. Na druhou stranu by severní státy EU měly být solidární s jižními státy, do kterých migranti masově připlouvají.

Je zcela zřejmé, že migranti trpí při své cestě. Nejen, že opustily svůj domov, ale navíc musejí s sebou nést i příkoří spojené s týráním a špatným zacházením. Myslím si, že není pro ně jednoduché začlenit se a rychle se adaptovat na nové prostředí. V tomto bodě je důležitá efektivní sociální práce.

Avšak jako největší problém shledávám nestabilitu severoafrických států i států Blízkého východu.

Hlavní prioritou EU by mělo být posílení diplomacie a snažit se stabilizovat severoafrické státy i státy Blízkého východu. Podporovat opozici a prodemokratické strany. Dále by EU měla posílit humanitární pomoc v zemích, z nichž migranti nejčastěji odcházejí formou podpory občanského sektoru, demokracie a podpory lidskoprávních organizací. Ale hlavně zastavit válčení a více bojovat proti terorismu. V tomto případě spolupracovat se zeměmi Blízkého východu a pomoci jim při boji proti terorismu a snažit se tak eliminovat teroristické buňky.

V neposlední řadě bychom však měli objevit špetku humanismu a být solidárními s lidmi, kteří to potřebují, zároveň však bojovat s těmi, kteří zneužívají svého postavení k týrání ostatní.

Tisíce lidí by neumírali ve vodách Středozemního moře, kdyby se více zefektivnila sociální práce, diplomacie a boj proti terorismu a chudobě.