Zachraňme kino Varšava

Také jste rádi chodili do kina Varšava? Já ano a vlastně už od malička. Toto liberecké kino mělo jedinečnou atmosféru a vlastně ani nevím proč, ale vždy jsem rád chodil na filmy právě tam. Provozovatel libereckých kamenných kin bohužel konkurenci multiplexů neustál a kino Varšava se v roce 2008 zavřelo. V roce 2009 byl připraven záměr prodeje tohoto objektu do soukromých rukou s tím, že budoucí majitel měl povinnost v objektu zachovat artové kino s kapacitou minimálně sto lidí. Tento záměr ale nakonec, možná bohužel, nebyl schválen. A od té doby kino zůstalo uzavřené, netopilo se tam a začalo chátrat. 

Před časem se objevila parta nadšenců, která se spojila do sdružení s názvem  „Zachraňme kino Varšava“, a začala vyvíjet horečnou činnost za záchranu tohoto kina. A v minulém roce se brány Varšavy opět otevřely veřejnosti při několika filmových produkcích, besedách a setkáních, které tam sdružení uspořádalo. Město sdružení kino v roce 2013 pronajalo a začaly přípravy na rekonstrukci. Snahy o získání evropských peněz na rekonstrukci kina zatím nebyly úspěšné z mnoha různých důvodů, ale nakonec se podařilo prosadit alespoň příspěvek města ve výši cca 1,8 miliónů korun na nejnutnější záchranné práce. O rekonstrukci samozřejmě zatím nemůže být ani řeč, na tu přidělené peníze nestačí, ale alespoň se zatím podařilo zabránit další devastaci objektu. Nebudu zastírat, že jsem byl k celé této aktivitě z počátku skeptický,  protože si i dnes nejsem jist tím, že se do budoucna podaří uživit především provoz kina. Na druhou stranu už jsme první krok udělali, město tuto aktivitu podpořilo a hlavně šlo naproti nadšení lidí, kteří jsou kolem kina Varšava aktivní. A právě to nadšení je na celé věci něco, co je v dnešní době něčím do značné míry ojedinělým. Je tady parta lidí, kteří pustili do aktivity, která je stojí spoustu času, nervů, soubojů s nepochopením, ale mají pocit, že to má smysl a chtějí něco pro libereckou kulturu udělat. Za to jim patří obdiv a zaslouží si podporu. V době kdy s tou myšlenkou přišli se našla celá řada lidí, kteří se postavili do světel reflektorů a nadšeně provolávali slávu, vyjadřovali podporu sdružení a nás skeptiky pomalu zadupávali do země a to jen proto, že jsme vyjadřovali pochybnosti o životaschopnosti celého záměru. Když přišlo na činy, ochota těch samých lidí poněkud opadla. Spousta toho byla naslibována, „nadšení“ podporovatelé nechali sdružení dále pracovat na realizaci jeho záměrů, ale naplňování slibů začalo nějak drhnout. Na konci toho byla zmařená příležitost pro získání evropských peněz, ale nakonec alespoň onen výše zmíněný příspěvek města, který byl schválen i s podporou skeptiků. Podporu záměru slíbil mimo jiné i hejtman Libereckého kraje, ale přetavit ji do konkrétního činu se zatím nepodařilo, byť musím uznat, že se o to pokusil, ale před krajským zastupitelstvem nepochodil. To nemělo příliš velké pochopení pro neřešený problém města.

Jak to kdo myslí se na konec ukázalo i ve středu 11. června, kdy se ve Varšavě uskutečnil první dobročinný večer s názvem „Na šikmé ploše pro kino Varšava“. Byla to příjemná akce s vysokým vstupným věnovaným na záchranné práce v objektu a s dobročinnou aukcí grafik regionálních umělců. Nejhlasitější zastánci z vedení města se nedostavili a těch, kteří se aktivně zúčastnili aukce bohužel také mnoho nebylo.  Na pořadatelích bylo vidět malé zklamání z toho, že mnoho lidí nepřišlo, přesto byli rádi za všechny, kteří kino přišli podpořit.

Ano, byl jsem z počátku vůči celé aktivitě sdružení „Zachraňme kino Varšava“ skeptický, ale už jsme udělali první kroky, do kina byly investovány první peníze z rozpočtu města, ale hlavně do něj investovala řada lidí svoje nadšení pro kulturu, svůj čas, invenci a energii a to je něco, co už nesmíme zradit a musíme hledat cestu jak jim v rámci možností pomoci. V každém případě – Ondřeji Pleštile, Petře Hubáčku,  Zuzano Koňasová, Jiří Žide  a Vlastislave Trubači, díky.