Nedávno jsme si v místním tisku všichni mohli přečíst článek o nové etapě teplárenství v Liberci...
Podmanivý titulek, který lákal na to, že z koryta řeky konečně zmizí obludné trubky parovodu CZT, uváděl text, který vyzdvihuje takzvaný projekt GreenNet, který má být řešením teplárenství v Liberci. Projekt, který je nesporně posunem, projekt, který má přinášet řešení. Otázkou ale je, zda je to posun správným směrem a otázkou stále je, zda je to řešení správné. Ano, jedná se o teplo pro 15 tisíc domácností – Rochlici, velkou část centra města, řadu veřejných budov, včetně škol a školek a Pavlovice. A jsou to především Pavlovice, v jejichž důsledku je dnes koryto řeky Nisy hyzděno oním potrubím, o kterém je řeč výše a jsou to především Pavlovice, které jsou řešeny v rámci projektu GreenNet způsobem, který je minimálně diskutabilní a s největší pravděpodobností naprosto neekonomický. A to jak pro město jako subjekt, tak především pro jeho občany. Nejen pro občany, jichž se problematika centrálního rozvodu tepla bezprostředně týká, pro všechny.
Současná koalice ZpL a Ano v loňském roce přes odpor mnohých schválila převod infrastruktury ve vlastnictví města do akciové společnosti Teplárna Liberec, kde vlastní menšinový podíl. Vlivem této operace sice krátkodobě, před volbami nabídla části libereckých občanů levnější cenu tepla, ale dlouhodobé důsledky mohou být fatální. Nyní zde máme projekt, který je z velké části závislý na evropských dotacích. Na dotacích, které se na první pohled jeví jako řešení, ale jsou to dotace z kapes nás všech, za které se pořídí investice, které se minimálně ve výši dotace nebude moci odepisovat. Nebudou se vytvářet zdroje na její obnovu, nepromítne se do regulované ceny tepla a za několik let tady bude situace úplně stejná, jaká je dnes, ne-li horší.
Ale zpátky k problematice Pavlovic. V rámci projektu Green Net se počítá s obnovou rozvodů v délce více než 11 km. Ta trubka nezmizí, jen bude jiná a zakope se pod zem. To celé bude stát stovky miliónů korun z velké části placených právě z evropských dotací. Přitom území, které obsluhuje tento dlouhý rozvod není již dnes tak velké, aby to celé dávalo smysl. Řešením je vyžití rozvodů přímo v Pavlovicích a vybudování centrálního zdroje tepla jen pro tuto oblast. Navíc je to řešení, které nemuselo být závislé jen na Teplárně a mohla zde zafungovat konkurence. Tomu se ale vložením městem vlastněné infrastruktury do teplárny v podstatě zabránilo.
V rámci rozhodování o spuštění projektu Green Net jsme byli v loňském roce všichni ujišťováni o tom, že budou zpracována alternativní řešení, že nám budou předložena k posouzení a že budeme nakonec přesvědčeni o jedinečnosti tohoto řešení a o jeho výhodnosti. Nestalo se. V květnovém zpravodaji jsme se všichni dočetli, že o dotaci už bylo požádáno a pokud ji nakonec Liberec obdrží, tak už nebude cesty zpět. Celá tato investice ale nakonec nejspíš z dlouhodobého hlediska ke snížení ceny tepla nepovede. Vybralo se řešení, které je výhodné pro Teplárnu a jejího majoritního vlastníka, méně pak už pro obyvatele města.
