Kuchařka podle bin Ládina: více chilli, více pepře

„Začala válka“, píše J. X. Doležal po pařížské střelbě. Pohádka tisíce a jedné noční můry, pohádka starší než pád Dvojčat na Manhattanu, pokračuje další nechutnou kapitolou. Otázka, kterou nám teroristé servírují, se však nemění: co my na to?

Chtěl bych být v kůži satirika,
ten jak to vidí, tak to říká,
ale to by musela být velká klika,
aby toho satirika,
nestáhli z kůže a nestrčili do šuplíka.

(Jan Werich)

Divadlo je rozehráno, na všech portálech krev, karikatury, snědé ikony našeho zavilého nepřítele. Jakou si vyberete roli? Islamofob: vůbec je neměli pouštět do Evropy. Tolerantní humanista: ale přece všichni muslimové nejsou teroristi. Flegmatik: pár šílenců si zahrálo na kovboje. Citlivka: bože to je hrůza, kam se ten svět řítí! Idiot: Paříž není Praha, případně Praha není Pelhřimov. Filosof: víte, to je problém střetu kultur.

Když v září 2006 berlínská opera oznámila, že z bezpečnostních důvodů ruší představení Mozartova Idomenea, neboť se obává reakce muslimů na Mohamedovu useknutou hlavu, slyšel jsem zachřestění řetězů a cítil obojek kolem krku. Kdo to zavinil? Proč se nehraje?

V Praze a v Brně se demonstrovalo za přijetí stovky syrských uprchlíků na české území. Vláda zvažuje, zda utratit 100 milionů a poskytnout azyl šesti stům lidí, nebo peníze poslat do uprchlických táborů. V době diskuse o posílení hranic Evropy proti přistěhovalcům získali zastánci tvrdé linie mocného spojence: ebolu. Evropský val má lepší šanci na podporu veřejnosti. Zygmunt Bauman píše o problému „lidského odpadu“. Přebytky nepoužitelných lidí jsou všude po světě. Do věznic a blázinců všechny zavřít nelze. Chtějí jíst, pít a telefonovat. Hlavně je udržet co nejdál. Sahara je velká.

Jeden schopný muž skoupil všechny domy ve městě, nechal je vymalovat podle svého a začal vybírat slušné nájemné. Velmi si vážil knih a hudby, byl to ušlechtilý člověk. Pak se na prahu jeho domu objevili žebráci. Co tu chtějí, divil se. Ten dobrý muž jim poslal misku polévky, ale když naříkali, pustil je dál. V noci se plížili jeho domem, ukradli mu antickou sochu Venuše, roztrhali několik knih a rozbili jeho oblíbenou citeru. Na futra dveří mu načmárali svá jména. Nic zlého jim neprovedl, za co se mu mstí?

Světový HDP je rozdělen mezi státy takto: USA 23%, Evropská unie 26%, Čína 9%, Japonsko 8,7%, Indie 2,7%, Brazílie 3,3%, bohaté státy G20 14%, zbytek světa 13%. Vyšetřuje-li se šikana, prvním úkolem je odlišit agresora od oběti. Oběti se velmi často chovají provokativně, jsou nesympatické a většina se shodne, že bez nich by všem bylo lépe. Agresoři jsou často schopní, inteligentní a oblíbení žáci. Oběti dlouhodobé šikany se se svými tyrany dostávají do vzájemné závislosti, přebírají agresorovy hodnoty, chovají se sebezničujícím způsobem, agresora zároveň obdivují i nenávidí. Základním rozlišujícím prvkem je poměr sil. Agresor dalece převyšuje silou svou oběť.

J. X. Doležal říká: „Útok na redakci francouzského humoristického časopisu už musí i ty nejsluníčkovatější sluníčkáře přesvědčit, že začala válka s islámem,“ a správně zmiňuje odložení evropských hodnot tolerance a náboženské svobody. „Náboženská svoboda byla jednou z největších vynálezů naší civilizace. Muslimové nám ji vzali. Realita stále jasněji ukazuje, že svobodu pro islám - pro ideologii vražd a násilí - budeme muset omezit, nebo nás muslimové vyhubí.“ Tedy jinak, k čertu s hodnotami, jde o přežití. Muslimové nás postupně, redakci od redakce, vyhubí. Také je nutné vyhýbat se autobusům, tržištím, letadlům, vlakům, školám, synagogám, hotelům, ambasádám a budovám státní správy, kde všude postupně budou umístěny bomby a zakuklená komanda muslimů, kteří nás vyhubí. Největším spojencem islámského úsilí jsou endokrinní disruptory. S každou vypitou PETlahví nám ubývá spermií pánové. Antikoncepční pilulky podporují teroristy.

Doležal navrhuje prohlásit islám za nebezpečnou ideologii. Pak lze přikročit k odvážným řešením. Jak odvážným, zvažte sami: segregace, omezení práv, uzavření hranic, deportace, likvidace, preventivní válka. Možnosti tu jsou a historicky prověřené, jde o to, jak efektivní si přejeme být a nakolik nám bude vadit srovnání s efektivitou NSDAP ve 30. a 40. letech minulého století (nebo s efektivitou Britů za búrské války).

V krizových situacích je třeba volit úsporná řešení. Šetřme energií. Je úspornější přijmout hru na „my“ a „oni“, než si komplikovat život rozlišováním jednotlivých tváří, adres a bytů. Až dojde na nože, bude se to hodit, do tváře prý se špatně bodá.

David Eagleman ve své přednášce o dehumanizaci popisuje, jak citlivě náš mozek reaguje na kategorie „my“ a „oni“. Vidíme-li injekční jehlu zabodnutou do dlaně „našeho“ člověka, naše zrcadlové buňky vyvolají silnou empatickou reakci, pociťujeme „bolest“, jako by jehla bodla nás. Vidíme-li totéž, ale jedná se o někoho z „nich“, z cizí členské skupiny, empatická reakce je mnohem slabší. Pokusy ukazují, že pocit příslušnosti k „my“ a nepřátelství vůči „oni“ lze během chvilky vyrobit zcela uměle a nahodile, třeba na základě vylosované kartičky. Jak silný bude takový pocit po roky trvající mediální masáži?

Za časů báječných křižáků to bylo jasné: my křesťané proti těm bezbožným mohamedánům, kteří nám ukradli hrob Krista. Tento krásný jednoduchý model trochu komplikuje fakt, že křižáci se hned při první výpravě rozhádali s byzantským křesťanským císařem a později dokonce Konstantinopol vyplenili. Že benátští křesťané si za převoz zbožných rytířů nechali zbožně zaplatit. Že křižák Raimund si vjel do vlasů s křižákem Bohemundem, byť šlo jen o vládu nad Antiochií. Že Godefroy de Bouillon cestou na Jeruzalém pomohl muslimovi Omarovi zahnat muslima Ridvána s jeho muslimským vojskem a poté milého Omara přijal do svých služeb. V téhle tradici „rozděl a panuj“ křižáci pokračovali a uzavírali spojenectví s tureckými atabegy proti tureckým sultánům, s arabskými místodržícími proti kurdským náčelníkům a s kurdskými náčelníky proti těm egyptským, zatímco totéž a stejně vesele dělali i muslimští velitelé a panovníci s jednotlivými křižáckými knížaty a králíčky.

Je nám tahle křižácká zkušenost k něčemu dobrá? Byli zúčastnění křižáci nereprezentativní bandou hrdlořezů a jejich muslimští protivníci (a spojenci) bandou hašteřivých zkorumpovaných potentátů? Jak tedy vypadá islám dnes? Jak si rozumí zlá íránská vláda s šéfy organizace Islámský stát? Jak si rozumí turečtí Kurdové s tureckou vládou, a iráčtí ší’ité s iráckými sunnity? Jak se žije zajdíjovským muslimům v Jemenu? Nakolik Pákistánci podporují stoupence Tálibánu? Oslavují Afghánci pád Umarova režimu, nebo se jim stýská po zákazu televize a holení? Kteří jsou ti „oni“?

Koloniální minulost a rozdíl ve vývoji euroatlantických společností a společností severní Afriky tu zmiňovat nebudu, poslechněte si Pavlu Jazairiovou.

Kulturní rozdíly. Tedy vysvětlete Polynésanům, že sušit hlavy dědečků a pořádat sezónní meziostrovní války je špatné. Prostě vaše kultura je špatná, milí Polynésané. Tedy vysvětlete Evropanům, že strkat dědečky do domova důchodců a provozovat pohřby bez obřadu je špatné. 

Europoslanec Pavel Svoboda upozorňuje na význam islámské šedé většiny. „Ve Velké Británii bylo vládním vyšetřováním zdokumentováno 46 případů, kdy správní rady škol, sestávající převážně z muslimů, urputně bránily v rámci občanské výchovy výuce tzv. „britských hodnot“, jako je tolerance a dodržování základních lidských práv, a trvaly na segregaci dívek a chlapců,“ píše Svoboda. Co si myslí „průměrný muslim“? Království za kvalitní antropologickou studii muslimské komunity v Británii!

Zygmunt Bauman v Tekutých časech připomíná účinky terorismu na západní kulturu. Vojenské zásahy proti teroristům připomínají „snahu oholit se sekerou“, neboť zasažené území a počet nevinných obětí nakonec mnohonásobně převyšuje vše, co by kdy teroristé mohli svými prostředky sami dosáhnout. „Je-li cílem teroristů šířit teror mezi populací nepřítele, potom armáda a policie nepřátelské strany zajistí, aby tohoto cíle bylo nejen dosaženo, ale aby ho bylo dosaženo v daleko větším rozsahu, než na jaký mají sami teroristé kapacitu,“ říká Bauman.

Hněv a strach jsou nejlepší páky, jak přimět lidi dělat věci, které by jinak neudělali.

 

Zdroje a odkazy na související texty:

https://infogr.am/Podil-na-svetovem-HDP-a-rust-urovne-HDP-zemi-EU-a-eurozonyhttp://www.reflex.cz/clanek/komentare/61474/jiri-x-dolezal-jestli-jste-si-nevsimli-zacala-valka-zakazme-islam.htmlhttp://echo24.cz/a/w3CJ4/neexistuje-hodny-islam-a-zly-islamhttp://www.inkluzivniskola.cz/sites/default/files/uploaded/integrace_muslimu.pdfhttp://www.videacesky.cz/navody-dokumenty-pokusy/david-eagleman-o-nasili-a-dehumanizaci-3http://ulozto.sk/x5D7RRK/zygmunt-bauman-tekute-casy-pdf

Autor: Ondřej Bednář | sobota 10.1.2015 8:55 | karma článku: 14,11 | přečteno: 997x
  • Další články autora

Ondřej Bednář

Usrkávej tiše

5.2.2015 v 15:31 | Karma: 6,68

Ondřej Bednář

Krutí Norové, jelen a oslíci

4.2.2015 v 15:18 | Karma: 18,04

Ondřej Bednář

24.1.2015 v 19:47 | Karma: 8,90