Dámská jízda s vytuněným Picassem

Před pár dny jsme si daly sraz. Dámská jízda, kdy se sejdete na kávě a probíráte klíčové věci. Cestou z práce jsem nabrala drobné zpoždění, takže jsem na sraz dojela trochu pozdějc. Už z dálky jsem zaslechla hlasité chrochtání opečovávaného auta, které patří máti. Je to prostorné autíčko, kam se pohodlně vejdou naši dva rotvajleři, dvě kočky a kdovíco ještě.Vydávané zvuky mi ale tentokrát přišly trochu hlasité, přirovnat se daly asi tak k deseti traktorům, které Vás zezadu chtějí předjet s otáčkami na maximum. Ale možná je to schválně, teď je různá móda a na Vysočině třeba letí tohle chrochtání, na které občas běží v telce i speciální pořady. Na Vysočině si kdysi auta majitelé opravovali sami, jak je to teď, netuším - tehdy to přeci jen byly spíš šicí stroje. Ale drobné poladění výfuku nemůže být ani dnes určitě tak složité. Kamže tedy vyrazíme na kávu ?

První zastávka nebyla paradoxně někam na kávu, ale do servisu. Prý se nějak zase povolil výfuk, nebo co. Aha, takže to vytunění teda není zcela úmyslné. A proč ty servisy obvolává máti ? Nejvíc servisů má projetých otec. Jenomže mužská část mých rodičů je toho času v Rudém moři a prohlíží si chobotničky a perutýny desítky metrů pod hladinou.
Do servisu jsme dojely kamsi na Libuš kolem páté, byl to asi jediný otevřený servis v okolí, protože  následující den byl svátek a to všichni vyrážejí na chaty brzy a z práce ještě dřív. Rychle s autíčkem na stolici a zřít, kde se co mohlo tak povolit, že se to takhle rozchrochtat. Utáhnout "něco" a odjet pryč, latte nebo macchiato, ještě nejsem rozhodnutá.
"Paní, Vám tady kus chybí, někdo Vám uříz' katalyzátor".
Čisté řezy po obou stranách a katalyzátor je skutečně pryč.
Koukly jsme na sebe s máti, dosti se nám začíná měnit plán.
Proč by si někdo bral takhle pracně katalyzátor ? K čemu ? Kolik za to asi tak utrží ? Proč ho nikdo s tou řetězovkou neviděl ?
"Jste už třetí. Na to mají specielní vybavení." Upřesňuje mechanik.
Nevím, jestli jsme třetí jen za dnešek nebo vůbec.
Přendáváme věci do druhého auta (služebák se mi naštěstí před pár dny vrátil ze servisu, kde byl asi měsíc na opravě karoserie po nedávné přírodní katastrofě - "tornádu krup", které se přehnalo před pár týdny Prahou a mnoha autíčkám natlouklo jejich leštěnou fazónu).
Na kávu jsme si nakonec zajely do automatu na policii, kam jsme šly celou věc nahlásit. Na první nejbližší stanici nás sice odmítli, což nemohou, ale prý tam mají zrovna nějakého pachatele.  Bylo to řečeno tak, že teď mají nadlouho "zavřeno", protože taková věc se tam neděje asi až tak často. Hned na další stanici bylo "volno".
"Tak my si to jedeme nafotit na místo činu." Říká aktivně policista, který se našeho případu ujal. Vysvětlujeme, že už je auto v servisu, protože jsme hned netušily, že nám někdo ukradne zrovna kalatyzátor a že to nebyla jiná závada, na kterou jsme to zkušeným okem tipovaly.
Odhadovaná škoda je asi 15 tisíc, ve sběrně za ukradený kousek dostanou lupiči asi 600. Prý na Praze 4 řádí skupinka, která se na katalyzátory specializuje, ale ještě se je nepodařilo dopadnout.
Opouštíme stanici a vyrážíme na Vysočinu, přeci jen veřejné dopravní spojení do menšího městečka večer už není ideální.
Ještě jeden telefonát - mému muži - s obsahem, že jsme na policii, ukradli nám katalyzátor a trochu se zpozdím (D1 určitě nezklame).
"Co je to katalyzátor ?"
Hrozně moc si přeju, aby můj muž zůstal pracovat co nejdéle ve vědě a nemusel tak vědět úplně všechno. :-)