„Lépe jest plodníku svého rukou honiti, nežli čas zralý s ženami méněcennými tráviti“, připsal si na okraj svého jedinečného díla Labyrint světa a ráj srdce „učitel národů“ Jan Amos Komenský. Muži, jak sami uznáte, další Komenského rada nad zlato.
Samoobsluha „plodníku“ je totiž zdravotně nezávadná, ekonomicky výhodná, ušetří čas a nepoškodí vám dobrou pověst. Tato drobná glosa rovněž svědčí o tom, že už v Komenského době muži bojovali s přebytkem semene a již dávno před Nerudou řešili otázku „kam s ním“. Ano, i pro dnešního muže je to zásadní problém č.1, a jak se dovíme u většiny hospodských stolů, na vině jejich žalostnému stavu není nikdo jiný, než manželky či partnerky, které nemají pro jejich sexuální apetit dostatek pochopení. Na tom se opravdu všichni jednoznačně shodnou.
Existuje jeden způsob, jak proměnit jho věčné tvorby znepokojivé tekutiny v pozitivum: hinduistická „tantra lásky“. Narozdíl od mužského zbavování se přetlaku pracuje s ženským principem zadržování sexuální energie a jejím tvořivým využitím i v jiných oblastech života.
Dle hinduistů na počátku všeho byla bohyně času Kálí (tedy žena, nikoli starozákonní macho Jehova), ženská tvořivá energie, která prožívala při tvorbě všeho existujícího vesmíru radostnou a opakovanou rozkoš. Po té, co sama sebe rozdělila, dala vzniknout Mahákálovi (srovnej s Adamem a jeho žebrem) a spolu pak v milostných rozkoších zplodili lidstvo. ( Jak přirozené! Není to krásné žít bez zatížení dědičným hříchem?)
Filosofií tantry je při sexuálním spojení muže a ženy napodobit Kálí a její schopnost prožít opakovanou rozkoš, čehož lze dosáhnout oddalováním ejakulace a orgasmu. Jako nesmírně inspirující se mi jeví technika čtrnácti nocí tantry, kdy se dvojice nejdříve připravuje na pohlavní akt odděleně a zvyšují takto svou touhu, po té se několik nocí jen mazlí a k vyvrcholení dojde až čtrnáctou noc – tehdy se milostný pár rozplyne v rozkoši a v naprostém bezčasí jsou schopni, stejně jako kdysi Kálí, dosáhnout nekonečného množství orgasmů...
Zní to docela hezky, že? Ale provádět tantru lásky v našich společenských podmínkách je dosti obtížné. Totiž, aby muži středoevropského typu mohli takto pozitivně využívat svou sexuální energii, museli by být po večerech více doma. Je známo, že zejména Češi jsou velkými vyznavači hospodské kultury, kde sice zažívají mnohá vyvrcholení, ale zcela jiného typu, než o kterém se mluví v tomto článku. Jasně, i po příchodu z hospody se dá leccos podniknout, ale věřte mi, pivní odér, linoucí se z jejich úst, indickou vonnou tyčinku ani zdaleka nepřipomíná. Takže nejspíš vše zůstane při starém.
